Kavárna skutečně prosperovala.
„Už se to nesé."
Stal se z toho rodinný podnik.
„Tak prosím, černá káva a jahodový koláč..."
„Takže buzeranti si otevřeli kavárnu?"
„Co tu chceš, Paule?"
Jen pohled na něj se mi hnusil.
„Popovídat si."
„Už to bude rok."
„Jo to bude. Vyhýbala ses mi."
„Jo, to vyhýbala a chci, abys teď odešel."
„Proč?"
„Nikdo tě tu nechce."
„Myslíš, že jsem s tebou trávil celou tu dobu, abych si pak nezasunul?"
„Pusť!"
Jess se tam najednou objevila.
„Co si to kurva dovoluješ! Dej ty pracky z mé přítelkyně pryč!"
Tvářil se tak znechuceně a zmateně.
„Přítelkyně? Ty seš lesba?"
„Jo."
„Ty mrňavá..."
Naštěstí se objevil Marcus.
„Tak co se to tu děje?"
A Paulovi sklaplo.
„Vůbec nic."
Odešel, ale i tak. Bála jsem se, že ho nevidím naposled. On to tak přece nechat nemohl.
ČTEŠ
Bráško?
Short Story„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jin...
