Netuším, proč jsem za ním tehdy šla.
„Ahoj, Paule."
Dokázat si to?
„Čau, zlato."
Dokázat si, že nejsem jako ty, bráško?
„Pustíme si film, jo?"
Co jsem vlastně čekala?
„Jo."
Brzy už mě líbal a povalil pod sebe.
„Počkej, Paule."
Nelíbilo se mi to.
„Nechci, už čekat."
Jeho ruce byly tak hrubé.
„Přestaň."
Jeho ruce byly všude.
„Ne. Je mi kurva sedmnáct a tobě patnáct. Už to můžem dělat."
Chtělo se mi zvracet.
„Já nechci!"
Nebylo to ani trochu hezké.
„Drž hubu."
Žádná chemie. Žádná láska.
„Pusť mě!"
Cítila jsem jen zhnusení.
„Ne!"
Chtěl si mě vzít, i když jsem nechtěla.
„Paule!"
Kopla jsem ho mezi nohy a utekla.
„Ty malá svině! Kurva to bolí!"
Plakala jsem. Proč se mi ty dotyky nelíbily? Proč? Co se mnou bylo tak moc špatně?
ČTEŠ
Bráško?
Short Story„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jin...
