„Jdu se rozloučit s Nickem."
„Kdy přijdeš, bráško?"
„Nevím."
„A Marcus?"
„Ten přijde až večer, je v práci."
„Nechci tu být sama."
„Za týden ti je jedenáct, to zvládneš, ne?"
„Tak jo."
„Jsi moje šikulka."
„Miluješ Marcuse, bráško?"
Řekl jsi to tak jistě.
„Já...ano."
„A Nick?"
Usmál ses.
„Mám ho rád, ale už ho nemiluju, princezno."
Nechápu, proč jsem ti to řekla.
„Ve škole je jeden kluk."
„Jo?"
Byl jsi jako moje starší ségra.
„Je moc milý."
Bez urážky.
„Tobě se líbí!"
Líbil se mi a moc.
„Ne!"
Byl jsi nadšený.
„Ano!"
Prozatím.
„Jdi už."
Než jsi zjistil, že je někomu hodně podobný.
„Pak si o tom promluvíme."
Musel ses s tím smířit.
„Neé. "
Oba dva jsme měli stejný vkus.
„Pá, princezno."
A to se nám v budoucnu stalo osudným.
?Bonus kapitolka?
Jedna osoba mi vnukla nápad, když už jsme oslavili tu stou kapitolu, chtělo by to asi vážně něco speciálního takže... Mám pro vás nabídku. 😱😱😱Pohled Jeremyho při rozlučce s Nickem.😏 Je to pouze na vás. ❤️
ČTEŠ
Bráško?
Short Story„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jin...
