Bráško?

95.

Rychle tu ruku odendal.

„Sakra, Jeremy."

Strčil jsi ho na gauč.

„Notak, Marcusí."

Sedl sis na něj obkročmo.

„Ne. Sakra jsi opilý."

Nedokázal odporovat.

„A to vadí? Tohle jsi mi udělal ty!"

Začal ses na něm pohupovat.

„Jeremy, přestaň."

Začal jsi ho pusinkovat.

„Ne! Zprav to! Žpůšobil si mi to, tak tó tó. Zbav mě toho!"

Takhle jsem tě nikdy vidět nechtěla.

„Doprdele."

Vážně, kdo by chtěl takhle vidět své sourozence.

„Ano tam. Přesně tam."

Marcus zhluboka dýchal. Ruce se mu přesunuly na tvůj zadek. Přestával se ovládat. Ta další slova si spíš říkal pro sebe než pro tebe.

„Budeš mě nenávidět."

„Nee."

Shodil tě vedle sebe.

„Ale ano, já tě takhle nezneužiju."

Odtáhl ses a schoulil ses do rohu gauče.

„To mě nechceš?"

Marcus zatínal čelist.

„Nejradši bych tě ohnul o tenhle stůl a vyšukal z tebe duši."

Znovu ses k němu přiblížil.

„Marcusí."

„Sakra dyť ti není ani osmnáct, to cos udělal je protizákonné."

Natáhl jsi k němu ruce.

„Tak mě zatkněte, pane poličišto."

Začal se chvět.

„Sakra Jeremy. "

„Potrestejte mě."

Myslela jsem, že po tobě skočí a strhá z tebe oblečení, ale nakonec... ovládl se.

„Ne..."

Rozkřikl ses.

„Ty mě nemáš rád!"

Povzdechl si.

„Ne, já."

Začal jsi rozhazovat rukama.

„Nemáš mě rád! Nikdo mě nemá rád!"

„Co to meleš?! "

„Jsem odporný a zlý."

Chytil ti ruce. Tvé ruce byly oproti těm jeho tak drobné. Nahnul se k tobě.

„Sklapni už."

Zase ses usmíval.

„Tys mi dal pušinku."

„Jo dal a teď jdi spát."

Byl jsi tak tvrdohlavý.

„Řekni to, řekni, že mě máš rád a já půjdu hajat."

Protočil očima.

„Jeremy..."

„Pjoším!"

„Miluju tě, Jeremy."

Úplně ses rozzářil.

„Žítra ti dám óbrovskou pušinku."

Vypadal zklamaně.

„Jo jasně."

„Murčůšku, já tě totiž taky luluju."

Okamžitě se na tebe otočil a nevěřícně se na tebe díval. Ty jsi už ale spal. Pak si všiml mě, zrůžověl.

„Sakra, Riley, padej spát!"