Bráško?

94.

Marcus na tebe nevěřícně hleděl.

„Ty seš úplně na šrot!"

Rozeplá košile a tupý úsměv na tváři.

„Ale pšššt, nekříč."

Nechápala jsem.

„Bráško, proč ses opil?"

Vše ti přišlo tak moc vtipné.

„Nejsem opilý. Jen jsem bumbál."

Marcusovi docházela trpělivost.

„Kde je ten idiot, s kterým jsi šel ven!"

Jen si mávl rukou.

„Už dávno domá."

Trpělivost právě došla.

„Proč ses kurva opil?!"

Přistoupil si k němu a zabodl jsi mu prst do hrudi.

„Kvůli tobě, Marcusíčků."

Nechápal a já taky ne.

„Co?"

Nafoukl jsi tvářičky.

„Zkazil jsi mi rande, víš?"

„Jak zkazil?"

Začal jsi do něj tím prstem ďobat.

„Musel jsem, musel jsem na tebe pořád myšlet a to nebylo vůbeč dobrééé."

„Jeremy..."

Najednou jsi začal natahovat.

„Ono to bolelo víš? To co jsi řekl, tááák móc bolelo."

„Omlouvám se."

Pak ses usmál a rozpřáhl si ruce.

„Pšššt a dej mi pusinku."

„Jeremy, řekni mi, co se stalo, pokazilo se něco?"

Rozzářily se ti oči.

„Naopak. Vše bylo nádherný. Šli jsme do restaurace. Dostal jsem tááákovou kytici růží a Nick byl móc pozorný."

„Tak proč ses opil?"

Zase jsi posmutněl.

„Protože jsem hrozný člověk, Marcusi."

„Nejsi. Notak jsi ten nejlepší..."

Začal jsi vzlykat.

„Chtěl mě políbit a já, já uhnul... Kvůli tobě! Myslel jsem celé rande na tebe! Zkazil jsem rande."

„Co on na to?"

„Dotklo se ho to a řekl, řekl, že že ho už nemiluju."

„Cos mu řekl?"

„Že ne-nevím. A pak, pak jsem utekl. "

„A pak ses opil?"

„Je to tvoje vina. "

„Co..."

Zase jsi do něj začal ďobat.

„Já mám milovat Nicka a kvůli tobě se to pokazilo."

Na nic se nezmohl.

„Jeremy."

Rozkřikl ses.

„Je to tvoje chyba! Všechno jsi pokazil a ubližuješ mi. Proč mi tak moc ubližuješ?"

A pak.

„Co to proboha děláš?"

Rukama jsi zmáčkl jeho zadek.

„Chci tě. Chci tě hrózně moc. Podívej, jak moc tě chci. "

Jeho ruku sis položil na svůj rozkrok.