Co když je to láska?|Fairy Tail

19.kapitola ✓

Lucy:

O tři dny později

Je fajn být zase doma...  Teda, jestli se ptáte, proč to říkám, tak je to proto, že jsem se zrovna vrátila z jedné práce. Venku bylo krátce po setmění a taky začínala být zima.
Jinak ten úkol byl celkem jednoduchý, takže jsem s sebou nemusela nikoho brát. I když... Možná, že jsem mohla jít s Natsuem, ale nechtěla jsem ho nijak obtěžovat. V poslední době se chová tak... Zamyšleně? Jo tak nějak. S nikým se moc nebaví a většinou sedí a kouká do zdi. Začínám mít o něj strach.
,,Ach jo..." povzdechla jsem si a sedla si k jednomu stolu. Poprosila jsem hned Miru, ať mi přinese nějakou vodu, měla jsem celkem žízeň.
Cítila jsem vedle sebe pohyb, někdo si ke mně sedl. Trochu jsem doufala, že by to mohl být Natsu, ale...
,,Ahoj, Lucy. " pozdravil mě mile Gray.  Otočila jsem se na něj a lehce se usmála. ,,Ahoj, Grayi."
,,Jak se máš?" zeptal se a taky se usmál. ,,Jo... jde to." mrkla jsem na něj a trochu si i povzdechla.
,,Co ten smutný výraz?" zašklebil se. Musela jsem se na něj usmát.
,,Je to tak vidět?" zasmála jsem se a pozvedla jedno obočí.
,,Jo je." taky se usmál. ,,Co se stalo?"
,,Nic...teda, vlastně mi přijde, že Natsu-" nedořekla jsem to, protože hned do cechu vstoupil Natsu s Happym. Podívala jsem se na Graye a trochu se na omluvu usmála.
,,Ahoj." řekl nám Natsu a sedl si naproti nám.
,,Co řešíte?" zeptal se nás Happy. ,,No vlastně..." řekl Gray a podíval se na mě. Pohled jsem mu oplatila a lehce  zavrtěla hlavou.
,,Ani jsme nestihli ještě něco řešit." usmál se na Happyho Gray.
,,Aha." začal se smát Happy.
,,Jak se máš, Natsu?" zahájila jsem konverzaci s Natsuem a doufala, že mi odpoví.
,,Celkem to jde..." lehce se usmál a zase sklopil pohled k zemi.
,,U mě to samý." zasmála jsem se nervózně. Potom mi úsměv zase spadl, když na to nic neřekl a radši sklopila pohled do země. Nemá to cenu...
,,Nechcete dneska jít na práci?" zeptal se nás Happy.
,,Ani náhodou! Zrovna jsem se z jedné vrátila!" rozzlobila jsem se na něj a naštvaně se na něj podívala.
,,Mně se taky zrovna nikam moc nechce..." řekl Gray, nad čímž jsem se musela pousmát.
,,Fajn, jen jsem se zeptal!" naštval se Happy a založil si ruce.
,,No nic, musím si jít vybalit a taky jsem unavená, takže se uvidíme zase zítra." rozloučila jsem se a zvedla se.
,,Nechceš doprovodit?" zeptal se Gray. Byla jsem celkem překvapená z toho, že mě chce doprovodit až ke mně domů.
,,Proč ne?" usmála jsem se a počkala na Graye, až se zvedne.
,,Tak zítra." zamával na Natsua a Happyho a následoval mě ke dveřím.
Když jsem čekala u dveří, mezitím jsem sledovala Natsua. Vypadalo to, jako by mu vadilo, že jdu s Grayem. Nevím, proč by mu to mělo vadit, když řekl, že na ten polibek zapomeneme a že to mezi námi bude, jako dřív...
,,He,j Lucy!" zamával mi před obličejem rukou Gray. Trochu jsem zamrkala a podívala se na Graye. Začal se mi smát. Naštvaně jsem ho pěstí šťouchla do ramene a radši vyšla ze dveří.

,,Tak... co si mi to chtěla říct o tom Natsuovi?" zeptal se po chvilce Gray.
,,Co?... Jo tohle..." usmála jsem se na Graye, který mi hned úsměv oplatil a čekal, až mu to konečně řeknu.
,,No... Přijde mi takový... jako nedočkavý, jako kdyby na něco pořád čekal a mezitím si to hodně promýšlí, tím pádem hodně často nevnímá a nemluví s námi..." svěřila jsem se mu a smutně se podívala do země. Chvilku bylo mezi námi ticho, ale pak mě Gray objal kolem ramenou a řekl. ,,Hele, mám z toho stejný pocit, ale... třeba jen přemýšlí nad tím, co si dá k večeři." zasmál se.
Musím uznat, že mě ta jeho ironie, trochu rozveselila.
,,Jo... třeba jo." řekla jsem a usmála se na něj.
,,No vidíš a už se tím netrap. Bude v pohodě." mrkl na mě.
Potom se se mnou rozloučil, když jsme dorazili k mému bytu a já se konečně mohla těšit na to, až se konečně pořádně vyspím.

Natsu:

To, jak Lucy odešla Lucy s Grayem, mi zkazilo náladu ještě víc. Už tak teď mám dost problémů s tím, že už pozítří, budu muset odejít. Mám fakt moc Lucy rád, ale tohle mě vážně naštvalo. Možná, že to, aby zapomněla na ten polibek, myslela vážně...  Každopádně, já na něj nikdy nezapomenu. Nedokázal bych to.
Celé dny pořad jen přemýšlím nad tím, jaký vzkaz napíšu Lucy na rozloučenou. Pro cech a Happyho, jsem už dávno napsal. U nich to bylo jednoduché, ale u Lucy? Je to nejtěžší nad čím jsem kdy přemýšlel...
Happymu jsem napsal, aby teď byl u Wendy, která by se o něj měla postarat. Taky jsem mu napsal, aby Lucy nikdy neopustil a taky, aby mi na ní dával pozor. Nedokázal bych si představit, kdyby si něco kvůli mě udělala. Teda... Jen, jestli by jí na mě vůbec záleželo...

Nemůžu kvůli tomu spát. Pořád myslím, nad tím vzkazem pro Lucy. To je tak těžké napsat jeden krátký dopis? Jo! Pro ni obzvlášť!
Co tam mám napsat?! Nemám žádný nápady, typy ani...  Zasekl jsem se nad myšlenkou, když v tu chvíli zrovna něco napadlo. Hned jsem se zvedl, sedl si ke stolu a popadl pero a papír. Začal jsem psát dopis, věnovaný pro Lucy. U některých vět, jsem se párkrát i rozbrečel. Strašně moc ji miluju, ale... Bude to tak lepší.

Děkuju moc za 100 hlasů! <3
A omlouvám se, že jsem ji sem nemohla včera dát, nešlo mi to zpukblikovat :(
Ale 20.kapitolu, dneska určitě ještě vydám ;)