Co když je to láska?|Fairy Tail

55.kapitola

Lucy:

Můj trénink s Natsuem, bude už za chvilku. Jsem dost nervózní... Boj s Sherry si zas tak moc dobře nepamatuji a bojím se, že mu ničím nepomůžu.
,,Co se děje, Lu-chan?" zeptala se mě po dlouhé době Levy, která je teď se mnou v knihovně. Mám ještě čas, takže tady s Levy pátráme po jménech...
,,Ale nic, jen... Mám stále ten divný pocit, o kterém jsem ti už říkala..." vysvětlila jsem jí nervózně.
,,Hele, víš, jak to vidím já?" řekla a usmála se na mě.
,,Jak?" řekla jsem s velkým zájmem.
,,Možná, že mu nepomůžeš, ale věř mi, že Natsu má teď mnohem větší sebevědomí, než kdy mýval." mrkla na mě. Něco jsem z toho pochopila, ale něco taky ne.
,,Myslíš to tak, že tím důvodem, jsem já?" znervózněla jsem a začervenala se.
,,Samozřejmě! Je do tebe tak moc zamilovaný, že mu to dodává odvahu a taky sílu!" řekla radostně Levy. Trochu mě to překvapilo, ale byla jsem za to ráda.
,,Děkuju..." usmála jsem se na ní. Teď se cítím mnohem lépe.

O hodinu později, na tréninku

,,Můžeme začít?" zeptal se mě nedočkavě Natsu, který se neustále usmíval.
,,J-Jo, jasně..." Sakra! Veškerá moje odvaha je pryč!
,,Bezva." zašklebil se na mě.
,,Tak jak začneme?"
N-No... Napadlo mě, že bych mohla přivolat Tauruse..." vysypala jsem ze sebe, aniž bych veděla, co říkám. Nic lepšího mě nenapadlo...
,,To je dobrý nápad. Aspoň mi něco řekne." usmál se na mě a jemně mě poplácal po rameni.
,,F-Fajn..." zakoktala jsem a vyndala jeden ze svých klíčů.
,,Bráno býka, otevřít! Taurus!" vyvolala jsem ducha a v tu ránu, se před námi objevil.
,,Páni! Vypadáte dobře, jak to, že jsem vás tak dlouho neviděl?" řekl lítostivě. Asi to myslel tak, že ani nevěděl, že jsem těhotná. Ani já jsem ho už dlouho neviděla...
,,N-No... to víš. M-Měla jsem dost starostí..." pokusila jsem se o omluvný úsměv.
,,Aha! Každopádně vám moc gratuluji! Vypadáte dobře!" usmál se na mě.
,,Děkuji." kývla jsem na něj.
,,Čus Taurusi." pozdravil ho i Natsu.
,,Moment! Kdo je je to, slečno Lucy?" skočil přede mě Taurus, jako by mě chtěl před ním ochránit. Kdybys jen věděl Taurusi...
,,To je v pořádku! To je Natsu" vysvětlila jsem a usmála se na oba.
,,A navíc... Za chvilku, už slečna nebudu." dodala jsem a na Natsua se ušklíbla. Snad to pochopil.
,,Páni! Měla byste mě více volat!" usmál se a já se trochu zasmála. ,,Asi jo!" kývla jsem.
,,Proč jste mě sem vlastně přivolala?" zeptal se.
,,Ups... Trochu jsem zapomněla." usmála jsem se na něho a pokračovala. ,,Pamatuješ si na tu holku, jak tě ovládla, abys mě zabil?"
,,Ano! Ale slečně Lucy bych nikdy neublížil! Prosím! Odpusťte mi to!" začal se mi omlouvat.
,,Taurusi! Já ti přece odpustila už dávno, nemusíš se bát." mrkla jsem na něho.
,,Ach...Děkuji moc!" radostně kývl.
,,Ještě, že máš tak hezké vztahy se svými duchy." usmál se na mě Natsu, který nás celou dobu pečlivě pozoroval a poslouchal.
Zavrtěla jsem na něj pobaveně hlavou a podíval se na Tauruse.
,,Tak jo... Tady Natsu, totiž bude bojovat s podobným mágem a já bych potřebovala, abys mu řekl o tom, jak si sám se sebou bojoval, abys mi neublížil. Prosím! Dokážeš si vzpomenout?" vysvětlila jsem a následně se ho zeptala. Opravdu hodně by to Natsuovi pomohlo, kdyby mu to řekl.
,,No... Na to nerad vzpomínám, ale když si to přejete..." odmlčel se Taurus a podíval se na mě.
,,Prosím." zažádala jsem prosebně.
Chvilku o tom přemýšlel a pak nakonec i přikývl.
,,Dobře." řekl a já rychle objala.
,,Děkuji ti moc, Taurusi!" celá jsem se rozzářila a věnovala mu můj radostný úsměv.
,,Teď hlavně pořádně poslouchej, je to důležitý." šeptla jsem Natsuovi do ucha.
,,Neboj." usmál se na mě, chytl mě kolem pasu a přitáhl k sobě.
,,Slečno Lucy, když tak se posaďte." řekl nám ještě  Taurus.
,,Tak... Dobře, tedy." pokrčila jsem rameny a kývla na Natsua.
Oba jsme se posadili na krásně zelenou trávu a kývli na Tauruse, aby začal.
,,Ale opravdu nerad o tom mluvím, slečno Lucy." řekl ještě.
,,Věřím, že to zvládneš." usmála jsem se na něho.
,,Dobře... Tak já to tedy řeknu..." sebral všechnu odvahu a sedl si před nás.
,,Myslím, že jsem to dokázal tak, že jste mi řekla, abych si vzpomenul na naši přísahu." řekl. Kývla jsem na něho a usmála se. Pamatuji si, že jsem něco takového řekla.
,,Omlouvala jste se mi za to, že jste mě nedokázala ochránit, ale řekla jste, abych se o to pokusil já." sklopil hlavu.
,,A taky jsi to dokázal!" usmála jsem se na něho, což mu nejspíše zvedlo náladu.
,,Ale to jen díky vám!" dodal.
,,Díky tvé vůli." řekla jsem.
,,A bolelo to?" zeptal se vedle mě Natsu.
,,No... To už si přesně nevybavuji." odpověděl mu Taurus. Doufám, že ne.
,,Děkujeme ti moc, Taurusi!" usmála jsem se na něho a ukončila náš rozhovor, abych ho už více nezdržovala.
,,Nemáte za co! Přeji vám hodně štěstí s dítětem! Vypadáte takhle opravdu moc dobře!" usmál se na mě a ještě naposled mi pochválil mé tělo.
,,Naschle, Taurusi!" usmáli jsme se s Natsuem na něho a zamávali mu, než zmizel.
,,Tak to bychom měli, ne?" ušklíbl se na mě Natsu.
,,Jo! Myslím, že tě ani nemusím nijak trénovat! Takže můžeme jít!" rozhodla jsem s úsměvem na tváři a už si to namířila pryč. Chtěla jsem se tréninku, nějakým způsobem vyhnout.
,,Počkej, slíbila jsi mi to." řekl smutně a chytl mě za ruku, musela jsem se kvůli tomu zastavit.
,,Já vím, ale... Bojím se, že to všechno zkazím a že ti tím vůbec nepomůžu a... J-Já-" nedořekla jsem to, protože mě umlčel svými rty. Přes tvář mi stekla jedna slza. Jak já ho miluji...
Pomalu se ode mě odtáhl a podíval se mi do očí.
,,Nebudu tě do toho nutit, takže jestli nechceš, tak nemusíš." usmál se na mě. Milovala jsem jeho úsměv. Byl vždycky tak upřímný... Plný radosti a lásky...
,,A-Ale-" ,,Vím... Chceš mi pomoct, ale věř mi, že už jen tím, že tu stojíš a jsi tu pro mě, je ta největší pomoct, kterou mi můžeš dát." usmál se ještě do více širšího úsměvu.
Mé srdce poskočilo štěstím... A že udělalo velký skok...
,,Miluji tě... Strašně moc tě miluji..." zašeptal jsem na jeho rty a hned je zase spojila s mými.
Vychutnávala jsem si každý jeho pohyb. Byl tak něžný a zároveň i vášnivý...
,,Už jsi mi pomohla opravdu dost víš to?" na chvilku se odtáhl a usmál se na mě.
,,Víš, že ne?" ušklíbla jsem se na něho a opět ho políbila.
Pamatuji si, jak mi říkal, že na mě dá pozor, že se bude snažit, aby mi neublížil a postará se o mě... Kdybych to nevěděla a nebyla těhotná, zavedla bych si ho rychle do ložnice... Možná to zní divně, ale opravdu hodně mi to chybí... Měla bych trochu brzdit... Řekla jsem si v duchu, když jsem mu jazykem zajela do úst.
,,Udělal jsem snad něco špatně?" strachoval se, když jsem se od něj odtáhla.
,,Ne, jen... Zbývají ještě tak tři týdny, takže..." zkusila jsem mu to vysvětlit, ale moc mi to nešlo. Strašně jsem se při tomto tématu styděla, až jsem se u toho začervenala.
,,Chápu, počkáme si." ušklíbl se na mě. Cítila jsem, jak se mé tváře více začervenali.
,,J-Jo..." kývla jsem a trochu se na něho usmála.
,,Fajn. Takže... Co kdybychom na ty tréninky chodili jen 'jako' a užívali si naši společnost někde jinde?" napadlo ho. Musela jsem se nad tím pousmát, přišlo mi vtipné, že to napadlo zrovna jeho.
,,Dobrý nápad." mrkla jsem na něho a ještě jednou ho políbila na rty.
,,Tak jdeme říct ostatním, jak nám to šlo?" zeptal se mě.
,,Můžeme." kývla jsem a chytla ho za ruku.
Nemohlo to dopadnou jinak, než dobře... Už se nemůžu dočkat na zítřek....

Já žiju :D
Zdravím Vás všechny u další kapitoly (po dlouhé době xD)
Švp jsem přežila a teď mám navíc více času na psaní ;)
Budu se tedy snažit vydávat kapitoly zase pravidelně a to každý den :)

Děkuji všem a opět se omlouvám :(
Opravdu nevím, co bych bez Vás dělala :3

Jinak v médiích máte už třetí a nový trailer na film Fairy Tail: Dragon Cry :3
Je to hlavně pro ty, co ho neviděli ;)
Chci se zeptat: Taky se už nemůžete dočkat? :D
Klidně mi to napište do komentářů! Já umírám touhou ten film vidět xD

Mám Vás moc ráda moji milí čtenáři! :D
Pokračování zítra^^ (ale teď už určitě :D)