Co když je to láska?|Fairy Tail

71.kapitola

Ahojky :D
Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale chtěla jsem, aby to bylo co nejperfektnější a taky jsem potřebovala vymyslet skvělý děj, který by to dokonale ukončil :3
Viděl jste dneska někdo dnešní díl Fairy Tail mangy? :)
Jsem tak moc ráda, že se Natsu vrátil^^
I když při tom spadl na Lucy xD
No, nebudu zdržovat :D
Užijte si poslední kapitolu^^

Lucy:

,,Lidi! Měli byste se-" začala jsem je všechny uklidňovat, když v tom jsem si všimla, že už tu jsou všichni zticha.
Ale co mě překvapilo nejvíce, bylo to, že všichni seděli kolem našeho stolu, kde mi Wendy hlídala malou.
,,Lucy, Luna právě usnula." zazubil se na mě Natsu a já přikývla. Tak proto byli tak potichu. Měla bych sem brát malou častěji...
,,Jak jste to dokázali? Před chvilkou jste tady všichni házeli s židlemi... Jak mohla usnout?" podivila jsem se a sedla si vedle Natsua, který mi držel místo.
,,Je tak roztomilá." usmála se na ni Mira, které začali slzet oči.
,,Happy vybral opravdu skvělé jméno, Lu-chan." mrkla na mě Levy.
,,Proč jen musím brečet?" zafňukal Elfman a já s Natsuem jsme se začali tiše smát.
,,A to si říká muž..." zavrtěla hlavou Evergreen.
,,Já vás namaluji, co říkáte?" ozval se Reedus a my všichni souhlasili. Byl to opravdu skvělý nápad. Budeme mít alespoň památku na to, jak Luna navštívila poprvé cech.
,,Takže... Chvilku se mi nehýbejte, namaluji vás rychle." sedl si na židli, vzal si plátno a štětcem po ním začal jezdit. Jsem opravdu zvědavá, jak ten obraz bude vypadat.
,,Hotovo!" oznámil nám po chvilce.
Všichni se k němu rychle nasáčkovali, aby viděli jeho hotové dílo. Nakonec i já se ochotně zvedla a šla se podívat, co vytvořil.
,,No skvělé... Za to můžeš ty, Natsu!" začal si stěžovat Gray. Na malbě jsem si tedy našla obličej Graye.
No, málem jsem se počůrala smíchy. Vypadal tam... Opravdu vtipně. Vtipnější obličej jsem u něho ještě neviděla.
Natsu ho nejspíše při malovaní musel asi štípnout, aby udělal takový obličej. Při Grayově smůle ho ale Reedus zachytil právě takto a tak je tam takhle namalovaný.
,,Každý obrázek má něco, co ho kazí... A já jsem právě zařídil, aby jsi to byl ty!" zasmál se Natsu a Gray ho praštil.
,,Juvia si myslí, že mu to sluší..." zaslechla jsem Juviu, která se opět červenala.
,,T-Ty... Ani jsem si nevšimla, že jsi mě objal..." podivila se Levy.
Na obrázku bylo vidět, jak Gajeel objímá Levy kolem ramen. Nevím, proč se Levy kvůli tomu červená, ale mě to připadá takhle roztomilé, když je vidím spolu.
,,Alespoň, že my tam jsme bez chyby." políbila jsem Natsua na tvář, který se začal červenat kvůli tomu, že nás všichni viděli. Bude si muset zvyknout.
,,Lucy! Luna ti začala brečet..." řekl mi u ucha Happy. Rychle jsem se obrátila na malou a pokusila se ji nějak utišit.
,,Notak... Co pak bys chtěla?" Sakra... Neumím být dobrou matkou...
,,Podle mě by potřebovala nakojit, Lu-chan." položila mi ruku na rameno Levy a já přikývla.
,,Dobře. Díky, Levy-chan." usmála jsem se na ni.
,,Můžeš ji nakojit nahoře, jestli se stydíš..." usmála se na mě Mira.
Trochu jsem se začervenala, protože jsem na tohle vůbec nemyslela. Ještě, že je tady Mira...
,,Jdu s tebou!" přiběhl ke mně Natsu a já pozvedla jedno obočí.
,,Určitě?... Potřebuje jenom nakojit, na tom není nic k vidění."
,,To mi nevadí. Chci vidět každý její okamžik." ušklíbl se a já zrudla jak rajče.
,,Evidentně tě už nepřesvědčím, co?" zamumlala jsem a pomalu začala vycházet schody do 1.patra, kde ji můžu nakojit.
,,Taky tě miluju!" zakřičel na celý cech a hned mě následoval. Idiot, nikdy se nezmění...
,,Zavři dveře." řekla jsem mu a posadila se na jednu židli. Natsu si hned sedl vedle mě a už čekal, co se bude dít. Tohle bude trapnější, než jsem si myslela...
,,Ehm... Přestal bys tak na mě koukat? Dost mě to znervózňuje..." začervenala jsem si, když jsem se začala odhalovat.
,,Ale já na tebe můžu koukat, miluji tě." pousmál se na mě.
,,F-Fajn..." zamumlala jsem a začala kojit.
,,Víš, že ti to takhle moc sluší?" skoro mi až zavrněl do ucha a já se kvůli němu začala opět červenat.
,,N-Natsu... Nevím, co by mi na mě mělo slušet. Jsem jen-" podívala jsem se na něj, když v tom se na mě vrhl svými rty, kterými mě i umlčel.
,,Takové věci o sobě už nikdy neříkej..." podíval se na mě vážným pohledem.
,,D-Dobře..." zakoktala jsem.
,,Fajn... Už asi nechce." pohledem sjel na Luna, která už nepila.
,,Bezva." usmála jsem se na ni a zase na sebe navlékla oblečení, které jsem si předtím stáhla.
,,Jdeme dolů! Gray je už určitě na mol, takže ho můžu jít pořádně zmlátit!" zasmál se a už běžel napřed.
Jen jsem nad tím zavrtěla pobaveně hlavou a následovala ho zpátky dolů, kde se to pěkně rozjelo.
Mira všem nalévala jenom alkohol a všichni se tvářili tak vesele, že někteří už začali i zpívat různé písničky.
,,Lucy-san! Nechceš, abych vzala malou ke mně? Určitě tu chceš ještě zůstat a já ti nechci kazit oslavy." přiběhla za mnou Wendy.
,,W-Wendy, ale... Opravdu ti to nevadí? Já jen, že tě nechci nějak omezovat jenom kvůli tomu, že ji potřebuji pohlídat..." sklopila jsem hlavu.
,,Dej mi jí. Postarám se ti o ní." usmála se na mě a Lunu jsem teda zase předala jí.
,,Wendy, jednou ti to všechno oplatím, slibuji." upřímně jsem se na ni usmála.
,,Není třeba, zítra ráno přijď sem. Budu tady s ní čekat." oznámila mi a odešla společně s Carlou a i Happym pryč.
,,Lucy! Pojď se taky napít!" objal mě kolem ramen poloopitý Natsu a já radši zavrtěla hlavou.
,,Raději ne, budu na vás spíš dávat pozor." mrkla jsem na něj a šla si sednou ke stolu, když v tom mě něčí ruka stáhla zpátky a já najednou seděla u baru, kde mi Mira nalila skleničku.
,,H-Hej... Já fakt pít nebudu!" zasmála jsem se a Mire řekla, ať to radši dá svému bratrovi, který je celou dobu u Evergreen a z opilosti s ní flirtovat.
Páni, všichni se tu nějak moc opili... Pomyslela jsem si, když jsem se rozhlédla po celém cechu.
Cana s mistrem byli opilí už dávno, ale vůbec jsem nestihla zaregistrovat, kdy se opil Gray nebo Natsu.
Musela jsem se opravdu začít smát.
Natsuovi se určitě musela motat hodně hlava podle jeho chůze...
M-Moment... On jde ke mně?
,,L-Lucy...! P-Pojď si se mnou z-zatancovat." opile se na mě usmál a chytl mě za ruce.
,,P-Počkej, Natsu..." nemělo to cenu. Táhl mě někam doprostřed místnosti, kde tancovala dokonce Juvia s Grayem. Dobře, spíš Gray tancoval s Juvií, která stále nemohla uvěřit svým očím, že s ní tancuje v tomto stavu.
Když o tom tak přemýšlím, jsem vlastně ve stejné situaci, jako je Juvia...
,,Natsu, šlapeš mi na nohu." upozornila jsem ho, ale on místo toho spadl obličejem na můj hrudník a zavřel oči.
No bezva, už zase se červenám...
,,Nechceš jít domů?" zeptala jsem se ho.
,,Prosím... Chci už jít s tebou do postele." zašeptal. Budu dělat, jakože jsem tu druhou část neslyšela...
,,D-Dobře, pojď." zvedla jsem ho ze sebe a chytla ho pod rameny, aby se mu cestou nezamotala hlava a nespadl.
,,Jsi h-hodná, víš to?" řekl, když jsme se se všemi rozloučili a popřáli jim dobrou noc.
,,Vím. Slíbila jsem, že se o tebe postarám." usmála jsem se na něj a pokračovala dál noční ulicí, nad kterou krásně svítily hvězdy.
Jemně foukal vítr a my se mohli nadechnou krásně čerstvého vzduchu.
,,Je ti líp?" zeptala jsem se ho, když už nevypadal, že bude zvracet.
,,Mnohem... Díky." usmál se na mě. Trochu jsem se začervenala a odvrátila od něj pohled.
,,Z-Za málo..." řekla jsem nervózně. Ani to nevypadá, že by  byl opilý.
Najednou se zastavil a já se na něj nechápavě podívala. Na tváři měl o něco vážnější pohled a já se bála, že mi řekne něco nehezkého.
,,D-Děje se něco?" položila jsem mu ruku na rameno a podívala se na něj starostlivým pohledem. To se mi nelíbí... Proč mi to připadá tak zdramatizované?
,,Lucy..." vyslovil.
,,Ano?"
,,Slib mi, že už navždy budeš se mnou. Už nikdy mě neopustíš a budeš každému říkat, že jsi jenom moje a že už tě nikomu nikdy nedám... Slib mi, že vždycky budeš vědět, co je to láska a že ji vždycky najdeš u mě..." Tys to ještě nepochopil?
,,N-Natsu..." nadechla jsem se a zase vydechla. ,,Myslíš si snad, že bych tě někdy opustila? To všechno jsem ti slíbila už dávno! Nikdy bych tě neopustila... Nikdy bych si nenašla nikoho jiného... Milovala bych pouze tebe, jenom tebe... Není nikdo dokonalejší, roztomilejší, vtipnější a blbější, než ty... Natsu," prstem jsem mu nadzvedla bradu a zajistila tak náš oční kontakt. ,,miluji tě. Tolik tě miluji, že bych to ani nedokázala vysvětlit v tisících svazků knih..."
,,Lucy..." šokovaně se na mě podíval. Nejspíš jsem ho musela zaskočit. Ale proč? Řekla jsem jen to, co doopravdy cítím...
,,Není nic jiného, co bych myslela tak vážně... Jako tebe." usmála jsem se na něj.
Naše rty se opět setkaly a nám se tak ztvrdily všechny sliby, které jsme si teď dali. Sliby, které nám až do smrti budou ležet v našich srdcích.
Nyní se na nás dívají všechny hvězdy a pro nás to znamená, že už je nikdy nesmíme zklamat, protože ony jsou jediné, které nás dnes slyšely.
Ikdyž... To bych to nebyla já, abych si to všechno nezapsala a řekla to tak své matce, která nás možná také slyšela.
Tenhle dopis si budu muset pečlivě schovat, kdyby jsme se začali hádat..
Co bude dál? Myslím, že mě a Natsua čeká opravdu skvělý život. Koneckonců, už od našeho setkání vím, že on je má spřízněná duše. Vím, že my dva jsme si zažili některé chvíle, kdy jsme měli právo na slzy, ale oba také víme, že když máme jeden druhého, nic se nám nestane.
Vzájemně se spolu budeme ochraňovat a milovat, až do našeho úplného konce...
Ovšem pokud mě ten můj idiot nenaštve a já nebudu nucena ho praštit...

...Konec

Tuhle kapitolu věnuji Kaiya-san♥
(Nevěděla jsem, jak ti to mám oplatit, tak mě napadlo, že takto to bude nejlepší :'D)
Tahle holka je úžasná spisovatelka a vím, že když navštívíte její profil, nebudete litovat ;)

Já teď všechny prosím, aby si ještě neodstraňovali můj příběh z knihovny ;)
Čeká Vás ještě slibovaný speciál, který vydám někdy v příštím týdnu^^
Potom velké poděkování a pak mám pro vás jeden další dotaz, který bude záležet jen na vás :D
Mějte se hezky, užívejte prázdniny a zkuste na mě a na můj příběh nezapomenout... :')
(Já vím... jsem moc citlivá :D)

• 14.července 2017 •
___________________________________

Kitsunee_san