I love you (Marcus a Martinus)

Zástava

Marcus

Když odvezli Martinuse tak jsem hned šel za nimi, kouknout se na operaci. Ale ještě předtím jsem zašel do jeho pokoje a tam na křesle seděla Emma a když mě viděla tak se zvedla a šla za mnou. Tak jsem teda šli oba, šli jsem po chodbě a pak do jedné místnosti a tam si sedli a koukali se. Všude byla krev a tak jsem si radši zakryl oči. Ale pak se stalo něco co jsem nikdy nechtěl vidět, čára na monitoru byla rovná a to znamelnalo že mu přestalo být srdce.

Tak všichni doktoři začali pobíhat a oživovat ho. Ale když ho oživovali asi 10 minut tak přestali a prohlásily ho za mrtvho, jenže jeho srdce začalo najednou být. Všichni tam hned přiběhli a skontrolovali ho a potom jen pokračovali.  

Když byly hotovy tak jsem se zase odebrali na pokoj kam přivezli Martinuse. Doktoři ho odvezli a pak odešli a já tam byl zase s Emou a koukali jsme na něj.

"Asi ho máš hodně rád co?" ozvala se po dlouhé době Emma.

"No strašně moc, je to můj bratr, udělal bych pro něj cokoliv" řekl jsem a koukal na Martinuse jak spí a pomalu oddychuje.

Martinus

Pomalu ale vážně pomalu jsem otevíral oči a první co jsem uviděl byla tvář Marcuse jak se na mě dívá. "Ahoj" promluvil jsem pomalu. "Martinusi" řekl a obejmul mě.

"Marcusi pusť mě to bolí" řekl jsem protože to váženě bolelo.

"Jo promin" řekl a koukal na mě se slzamy v očích. "Co se stalo" zeptal jsem se ho. "No nic moc, jen že si skoro umřel, měl jsi zástavu srdce!" řekl mi a začal brečet.

"Hele nebreč, jsi chlap ne" řekl jsem a on jen přikývl. "Ale už jednou jsi tu byl kvůli srdci, vzpomínáš?? Bylo ti asi 10 let, jak jsi na zápase zkolaboval" řekl.

"Jo to si vzpomínm, a kdo je ta holka?" zeptal jsem se protože mě to dost zajímalo.

"No to je Emma moje kamarádka" řekl.

"Aha kamarádka a nebude to něco víc co?" řekl jsem já. "Hlele Martinusi nech už toho jo, Linda byla super ale je.." nedořekl to Marcus.

"No co je?? Je mrtvá!!! Já vím, nemusíš mi to pořád připomínat" řekl jsem mu a s bolestí jsem se k němu otočil zády.

Emma

Tak o to tu jde, jemu umřela holka. Tak to je vážně smutné, chapu ho měl jí asi opradu rád. "Hele Marcusi, můžeme si promluvit?" zeptala jsem se ho a pak jsem šli na chodbu. "Tak co si potřebovala?" zeptal se.

"No chtěla jsem si promluvit o tvém bráchovi, je pravda že mu umřela holka a proto je tak no jak to říct, osamocený, takový typ člověka s depresí, třeba Reaktivní deprese" řekla jsem mu, ano vím to protože chci pracovat jako sestřička."Eeee co to je Reaktivní deprese?" zeptal se Marcus.

"No četla jsem že příčinou Reaktivní deprese jsou určité události v prostředí člověka, třeba nahromaděné starosti, ztráta blízkého člověka. Že v myšlenkách se dotyčný k této krizové události stále vrací a nedaří se mu s ní vyrovnat." řekla jsem mu, a páni já si to pamatuju.

"Aha, no ta ztráta blízkého člověka by seděla no" řekl Marcus.

Doufám že se bude líbit. O té depresi jsem našla na internetu jo, to bych nevymyslela.