Odpuštění???

761 24 38
                                    

Po 11ti letech- Marcus

Sedím v kuchyni jako každý ráno. Nic se za tu době nezměnilo až na pár věcí. Martinus zase chodí a zase zpíváme jako kdysi. S Emmou jsme se vzali a to stejný i Niky s Martinusem. "Brácha pojď si zahrát fotbal" zakřičel na mě Martinus. "Už jdu" zařval jsem nazpět. Šel jsem teda ven a Martinus si tam kopal do brány. "A ne že se ti zase něco stane, jako minule" řekl jsem mu. "To byla nehoda ta ruka" řekl. "Jo fajn tak kopej" řekl jsem mu a začali jsme hrát.

"Hele kluci nechci rušit ale.. no pojďte" řekla Niky. "Co se stalo?" zeptal jsem se  a kouknul na Martinuse, ten jen pokrčil rameny a tak jsme šli za Niky. Šli jsme za ní až ke dveřím a tem byla, tam stála Elis. "Co tu chceš?" zeptal jsem se. "No chci se vám všem omluvit za to co jsem udělala" řekla.

"Hele určitě jsi měla důvod, pojď dovnitř" řekla Emma která se tu jen tak zjevila. Tak Elis šla dovnitř a sedla si na gauč v obývacím pokoji. "Tak?" zeptal jsem se. 

"No s Lindou jsme byly nejlepší kamarádky, a když začala chodit s Martinusem tak na mě už neměla čas. A mě se po čase začal Martinus líbit a tak jsem si řekla že jí ho přeberu, já vím kamarádky si tohle nedělají ale on byl tak hezký. Neříkám že teď nejsi Martinusi." koukla na Tinuse ."No a pak když jsem se dozvěděla že je Linda nemocná tak jsem mu to chtěla říct, ale ona mě zastavila a řekla mi že to není důležité. Tak jsem mlčela, ale ono se to zhoršovalo a ona pak už ležela v nemocnici a dýchala z posledního, a řekla mu to až moc pozdě, nedalo se nic dělat. A když byl Martinus volný tak jsem ho chtěla ale vrátila se Lindina sestřička a všechno se pokazilo. Tak jsem si řekla že když ho nebudu mít já tak ani ona a no dál to znáte" dořekla Elis a já jen koukl, takže oni byla kamarádky jo.

"Takže ty jsi to věděla že je nemocná a nic jsi mi neřekla?" zeptal se Martinus. "Ona si to nepřála" řekla Elis a bylo vidět jak jí teče slza po tváři. "Takže ty jsi byla její kamarádky?" zeptal jsem se jako nevětší blbec. "Jo byla" řekla a setřela si slzu.

"Hele já se vám chci jen omluvit za to co jsem málem udělala" řekl a zvedala se. "POČKEJ" zavolal jsem na ní. "Kam jdeš?" zeptal jsem se. "No pryč, stejně tohle nejde odpustit takže ahoj" řekla a odešla.

 "Hele ona to udělala pro Lindu, Martinusi ona tě milovala" řekl jsem a koukal na něj. On si jen povzdychl a zvednul se a šel za ní.

Martinus

"Hele Elis počkej" zavolal jsem na ní a ona se zastavila. "Já no, odpouštím ti ale musí ti odpustit i Niky" řekl jsem jí. "Já jí odpouštím" ozvalo se vedle mě. "Pojď sem" řekl jsem a obejmul jí a Niky taky.



                                                                  TEN END

Já vím takový divný konec ale mě už fakt nic nenapadalo.  Jestli chcete abych napsala ještě nějaký příběh tak napište do komentáře. Moc vám děkuju že jste to četli. Ahoooj.







I love you (Marcus a Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat