I love you (Marcus a Martinus)

Cesta

Niky

Když jsem se vzbudila tak jsem pořád seděla na Martinusovi. Koukla jsem se na hodiny co byly v kuchyni a bylo 10 večer. "Proč jsi mě nevzbudil?" zeptala jsem se rozespale. "Byla jsi tak roztomilá a navíc mě to nevadí" řekl. "Ale to tě musí bolet nohy" řekla jsem a pak jsem se zamyslela a došlo mi co jsem řekla za blbost. "Já je stejně necítím" řekl. Tak jsem se zvednula a šla se podívat do obývacího pokoje. Tam na gauči seděl Marcus s Emmou, Emma mu spala na rameni a Marcus koukal na zápas v televizi. "Ahoj" řekla jsem mu a on sebou škubnul a otočil se. "Ježiši, ahoj já se tě lekl" řekl a usmál se. "Jak ses vyspala?" zeptal se. "Jo dobře" řekla jsem a něčí ruce mě stáhly, a byl to Martinus a posadil si mě zase na klín. "Ještě aby ne" řekl Martinus. "Hele brácha nechceš mi pomoct do pokoje, po schodech" zeptal se Martinus. "No jo" řekl Marcus a zvednul se. Marcus vzal Tinuse a šel sním nahoru.

Marcus

Donesla jsem ho do pokoje a sednul si vedle něj. "Nejsi jak pírko, to ti říkám já" řekl jsem a zasmál se. "No jo, promin" řekla. "Ne dobrý" řekl. "A kdy pojedeme domů?" zeptal se Martinus. "No asi zítra nevim" řekl.

"Hele já jdu spát jo, tak dobrou" řekl jsem a šel zase dolu. "Niky, asi by jsi za ním měla jít" řekl jsem jí a ona přikývla. Tak jsem šel za Emmou. "Emmo vstávej" cloumal jsem sní. "No co je?" zeptala se. "Ale nic spi" řekl jsem jí a vzal jí do náruče a nesla do pokoje. Tam jsem jí položil na postel a tak si lehnul a usnul jsem.

Ráno-Niky

Vzbudila jsem se a uviděla jsem Martinuse jak se usmívá. "Co se tak culíš?" zeptala jsem se ho. "Já se neculím, jen koukám" řekl na obranu. "Aha, tak to jo" řekla jsem a vsávala. "Hele já jdu dolu jo" řekla jsem mu  a šla do kuchyně. Tam stála Lily a něco vařila. "Ahoj" pozdravila jsem jí. "Ahoj" pozdravila mě nazpět. "Co to bude, až to bude?" zeptala jsem se. "No palačinky" řekla.

Potom jsem šla zpátky za Martinuse, ten pořád ležel v posteli a koukal do stropu. "To tu budeš jel ležet?" zeptala jsem se ho. "A co mam asi dělat?" zeptal se. "Nevim" řekla jsem mu. "No tak vidíš" řekl. Pokroutila jsem nad tím hlavou a šla vzbudit Marcuse a Emmu. Zaklepala jsem a když se nic neozývalo tak jsem šla dovnitř. Oba leželi a spali, nalepení na sebe. "Budíček" řekla jsem ale nic. Tak jsem šla dolu do kuchyně a tam si vzala vařečku a pánvičku a šla zpátky. Stoupla jsem si před postel a bouchala a řvala Budíček. Oba dva se lekli a Marcus spadnul na zem. "Dobré ráno" řekla jsem. "Jak pro koho" řekl Marcus.

"Ale no tak nebuď takový bručoun" řekla jsem mu. "Taky by jsi byla kdyby tě někdo takhle vzbudil" řekl. "No asi jo, promin" omluvila jsem se. "Dobrý" řekla a šel dolu. "Kde je Martinus?" zeptal se. "No leží v posteli a kouká do stropu" řekla jsem mu a on se sebral a šel za ním.

Martinus

Ležel jsem v posteli a koukal do stropu. Chudák Marcus, pořád se o mě jen stará. A já mu v ničem nepomáhám. Měli mě nechat zemřít, alespoň bych nikomu nebyl na obtíž. "Měli mě nechat zhebnout" řekl jsem nahlas. "Proč?" zeptal se někdo, a ten někdo byl Marcus.

"Ahoj" pozdravil jsem ho. "Ahoj" řekl a posadil se vedle mě. "Proč to říkáš?" zeptal se. "Když je to pravda" řekl jsem. "Hele ty máš vsugerováno že jsi zbytečný, ale nejsi, jsi můj bratr a já tě potřebuju, nikoho jiného nemám" řekl Marcus. "Máš Emmu" řekl jsem a povzdechl si. Pomalu jsem se zvedal ale nemohl jsem, necítil jsem od dolní část. Tak jsem se zase svalil do postele.

"Ale ti jsi rodina a rodina se neopouští" řekl. "Hele já tě tam donesu" řekl po chvilce ticha Mac. "Ne ještě si uděláš kýlu" řekl jsem mu. "Hele brácha ale co chceš dělat?" zeptal se. "No to nevim, ale nosit mě nebudeš, tak mi pomoc na nohy" řekl jsem mu. "No tak to mě nehne, ještě si něco uděláš" řekl a založil si ruce na prsou.

"Proč jsme tak tvrdohlavý" řekl jsem. "No to nevim" řekla a zasmál se. "Hele tak naposled" řekl Mac. "No tak naposledy" řekl jsem. Tak mě Mac vzal a donesl dolu. A tam mě posadil na vozík. Tak jsme se najedli a pak jsme si zabalila a mohli jet. Všichni jsme se rozloučily s Lily a jeli jsme na letiště.

Jeli jsme asi 8 minut a pak jsme tam konečně byly. Ale jen jsme museli čekat na letadlo. 

.......

Když tu letadlo byl tak jsme nastoupily a jen si sedli a pak nás čekali dlouhá cesta domu. Emma s Niky usnuli a Marcus k tomu taky neměl daleko. "Hele prospi se" řekl jsem mu. "Ne já nejsem unavený " řekl a zívnul se. "No to vidím, spi já tě pak vzbudím" řekl jsem a on zavřel oči a do chvíle spal. Já se koukal z okna a pak taky usnul. Vzbudil mě Marcus. "To já budím tebe ne ty mě" řekl a zasmál se. Tak jsme šli z letadla no já jel a pak jsme si zase stopnuli taxíka a jeli jsme domu. Cesta trvala 6 minut a byl jsme doma, Marcus mě vzal i když jsem protestoval a donesl mě dovnitř a tam mě posadil na gauč a pak šel pro věci.

"Domov, sladký domov" řekl Marcus. "Hele a jak to uděláme,já mam pokoj nahoře." řekl jsem. "Tak budeš spát taky v přízemí, v pokoji pro hosty" řekl. "Tak jo" řekl jsem a vzal kufr a šel si vybalit, no jel si vybalit.