Nečekaná návštěva

457 27 0
                                    

Elis

Seděla jsem v tom blbým vězení a koukala do zdi, po chvilce přišel nějaký chlap. "Máte tu návštěvu" řekl a odemknul mi. Tak jsem se zvedla a pořád se divila kdo to může byt. Sedla jsem si na židli a skoro jsem nemohla uvěřit vlastním očím. Seděl tam on můj bratr David. "Davide?" zeptala jsem se a nemohla jsem tomu uvěřit. Uviděla jsem ho ta po dlouhé dome, po 7 letech. "Ahoj Elis" řekl a podrbal se na zátylku. "Co-co tu děláš?" zeptala jsem se. "No doslechl jsem se že mojí sestřičku zavřeli tak jsem přišel na návštěvu" řekl. "Aha a to se tu jako po sedmi letech ukážeš jako nic? Tak to ne panáčku." řekla jsem. 

"Hele promin že jsem odešel a nechal tě tu když jsi mě potřebovala" řekl a koukal se na zem. "Ty ani nevíš jak my bylo, byla to moje nejlepší kamarádky, Linda pro mě byla jako sestra. A když umřela tak ty ses na mě vykašlal." řekla jsem.

"Hele Elis co ti udělala ta Niky, že jsi jí chtěla zabít?" zeptal se, on se ještě ptá. "Kdyby jsi tu byl tak by jsi to pochopil. Niky se sem přijela a hned jak se dozvěděla že Linda umřela se zhroutila. Potom samozřejmě potkala Martinuse a dali se do kupy. Já ho chtěla dřív než Niky, ta tu ani nebyla, já ho měla mýt, měl být jen můj. I když sním předtím chodila Linda. POTOM MĚL BÝT MŮJ" řekla jsem. "Aha" řekl jen, co by měl říct že jo.

"No aha no, a co chceš ještě?" zeptala jsem se ho otráveně. "No jestli nechceš bydlet se mnou až se od tud dostaneš?" zeptal se. "Pokusila jsem se jí zabít, pustí mě asi za 10 let za pokus o vraždu takže tak, jedině že by jsi zaplatil asi tak 100 000 korun, já vím je to dost ale co" řekl jsem. "Neboj nějak to seženu" řekl a odešel a já se zase vrátila do cely.

Martinus

Seděl jsem u Niky na posteli a pozoroval jsem jí. Ona se zavrtěla ale spala dál. Tak jsem se pousmál a pohladil jí po ruce. "Doufám že všechno bude zase v pořádku" řekl jsem. "To já taky" řekl někdo, otočil jsem se  a tam stál Marcus. "Ahoj brácha" řekl Mac a šel si sednout ke mě. "Ahoj" řekl jsem. "Tak jak jí je?" zeptal se. "No spí" řekl jsem a jen pokrčil rameny.

"Hele nepotřebuješ něco?" zeptal se Mac. "Ne díky brácha" řekl jsem a on odešel zase někam jinam. "Martinusi?" zeptal se někdo, ten hlas bych poznal kdekoliv, byla to Niky. "Niky" řekl jsem a obejmul jí. "Promin moc se omlouvám, promin" omlouvala se mi. "Nemáš za co, nemůžeš za to" řekl jsem a pak jsem se objímali a pak přišla Emma a jak ji uviděla tak jí taky běžela obejmout, potom zavolala na Maca a on taky přišel.

Byla taková objímací chvíle no.




I love you (Marcus a Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat