Odhalení pravdy

433 27 0
                                    

Po dvou dnech- Niky

Elis tu nebyla a já už byla v pořádku, měli mě tu jen na pozorování. Tak jsem si vzala mobil a koukala jsem na Facebook a pak do zpráv. A zarazila mě zpráva od Elis. "Obě víme že jsi sním jen pro peníze, tak ti radím NECH HO NAPOKOJI, jinak TĚ ZABIJU!!!!" tam bylo napsáno a mě se všechno vrátilo.

"Elis mě shodila z toho mostu, ona chtěla Martinuse proto to udělala, to ona za to muže, chtěla mě zabít" řekla jsem a vyletěla z postele jako střela. A běžela jsem za doktorem. Odchytla jsem ho na chodbě. "Pane doktore" zavolala jsem a on se zastavil a otočil se. "Ano slečko Black?" zeptal se. "Někdo mě chtěl zabít!" řekla jsem mu. "Asi jste unavená běžte si lehnout." řekl a odešel a já si jen povzdechla a šla zase do pokoje. Tam na mě čekala Elis. "Ahoj Niky, kde jsi byla?" zeptala se. "No, hele Elis já vím co jsi udělala a nejsi žádná moje kamarádka" řekla jsem a ona se zamračila a pak se usmála.

"Takže naší princezničce si vrátila paměť jo, ale Martinus tvůj nikdy nebude" řekla se smíchem a odněkud vytáhla nůž. "Co chceš udělat?" zeptala jsem se. "No co myslíš?" řekla a šla ke mě. "Nech mě na pokoji ty mrcho" řekla jsem jí. "Neboj nebude to bolet" řekla a pak se otevřeli dveře a Elis nůž schovala. "Děj se něco, slyšela jsem hluk" řekla sestřička. "Ne nic se neděje" řekla Elis a sestřička odešla.

"Já teď na chvilku odjedu a ty budeš tady" řekla Elis a odešla. Já vytáhla mobil a psala Marcusovi. "Marcusi tady Niky přijdete a zavolejte policii, Elis je blázen" a poslala jsem to. "Ale ale to nebylo chytré" řekla Elis, stála u dveří a pozorovala mě. "To jsi tu byla celou dobu?" zeptala jsem se. "No jo, a ty jsi mě nevšimla, já si myslela že mu napíšeš, ale nestihnou včas přijet" řekla se smíchem. "Tak a teď to skončíme" řekla a blížila se ke mě.

V tu chvíli se rozrazily dveře a vběhla sem policie. "Odhoďte zbraň, odhoďte zbraň" řekl jeden chlap a Elis upustila nůž. Policie jí dala pouta a už jí odváděla. "Niky?" zeptal se Martinus. Ano jeho hlas poznám kdekoliv. "Martinusi" řekla jsem a skočila mu kolem krku a brečela.

Martinus

"Brácha, brácha" zavolal ně mě. "No co je?" zeptal jsem se. "Píše mi Niky, máme zavolat policii, prý se Elis zbláznila" řekl. "Ona si vzpomněla" řekl jsem. "No asi jo, a teď zavolej tu policii" řekl a já tak udělal a pak už jsme jeli do nemocnice.

Tam se mi Niky vrhla kolem krku brečela až usnula. Tak jsme jí vzali domu a dali jí do postele, já u ní seděl a pozoroval jí až jsem usnul na vozíku.





I love you (Marcus a Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat