I love you (Marcus a Martinus)

Přiznání

Niky

Seděla jsem na posteli a čekala až se Martinus vrátí, on vyšel z koupelny a něco probíral s Macem. Ten mu něco dal a pak odešel. Martinus šel za mnou a sednul si na postel. "Co jste řešily?" zeptala jsem se. "No nic moc, jen my dal léky" řekl. "Aha a na co léky?" zeptala jsem se. "No já ani nevím, ale musím to brát" řekl. 

"Hele musím se ti k něčemu přiznat" řekla jsem. "No co" řekl. "No já měla jednoho kluka, a já se sním rozešla a on my řekl že si mě najde" řekla jsem. "Neboj, nedám tě" řekl a obejmul mě.  "A jak se jmenoval?" zeptal jsem se. "Proč to chceš vědět, není to jedno?" zeptala jsem se. "Ne není, řekni" řekl. "No tak se jmenoval Adam Gery" řekla jsem mu. "Aha" řekl a zvedal se. "Hele kam jdeš? Nejdeš ho hledat že ne?" zeptala jsem se ho s obavami. "Ne neboj" řekl a odešel. Ale já věděla že lže. Tak jsem šla radši za Marcusem.

Když jsem došla k jeho pokoji tak jsem zaklepala.  Ale nic tak jsem šla k pokoji Emmy a zaklepala tam. Ozvalo se "Dále" tak jsem šla dovnitř. "Ahoj" řekla jsem. "Ahoj" řekl Marcus. A pak mě pozdravila i Emma. "No potřebuju s tebou mluvit Marcusi" řekla jsem. "Jo jasně" řekl a vstal. "O co jde?" zeptal se. "No jde o Martinuse, mam o něj strach" řekla jsem. "Proč?" zeptal se mě. "No já mu řekla že jsem měla přítele a ten my vyhrožoval, nějak tak jsem to řekla  a on se zvednul a odešel" řekla jsem. "A ty si myslíš že šel za ním?" zeptal se. "No jo" řekla jsem. "A ví kde bydlí?" zeptal se. "No nevim" řekla jsem. "Tak se snad vrátí, a když se nevrátí do 14 minut tak jdeme, jo" řekl. "Dobře" řekla jsem a šla zpátky do pokoje.

Martinus

Já jí nechtěl lhát ale já musím vědět že už na ní nešáhne. Tak jsem si našel jeho adresu a šel za ním. Šel jsem dost dlouho, je to dost daleko a pak když jsem tam došel tak jsem zazvonil. Po chvilce mi otevřel kluk asi tak 16 nebo víc a ptal se co chci. "Já si chci jen promluvit o jedné holce" řekl jsem. "Jo jasně, pojď brácho" řekl. Tak jsem šel dovnitř. "Hele o jakou jde?" zeptal se. "Jde o Niky Black" řekl jsem mu. "Jo o tuhle" řekl. "Necháš jí na pokoji jasné" řekl jsem mu  a on se jen zasmál. "A co když ne?" zeptal se. "Tak si mě nepřej" řekl jsem mu. "Ooo už se bojím" řekl. To už jsem nevydržel a jednu mu vrazil a on mě taky, tak jsme se tam bily. Nevím jak dlouho jsme to dělali ale někdo  ho ode mě odtáhnul, a ten někdo byl Marcus. "Hele nech ho" řekl. "Jasně,  stejně už má dost" řekl a odešel. "Hele já ještě neskončil" zavolal jsem na něj a vyprsknul krev. "Ale jo skončil" řekl Marcus  pomohl mi na nohy.

"Co blázníš Tinusi?" zeptal se. "No já chtěl aby jí dal pokoj" řekl jsem mu. "Hele pojed domu" řekl a táhnul mě k taxíku a v  něm seděla Niky a hned jak mě uviděla tak se rozbrečela. Tak mě posadil a řekl řidiči kam má jet a jeli jsme. "Niky" řekl jsem. "Ty jsi řekl že tam nepůjdeš" řekla a brečela dál. "Promin" řekl jsem jí. "Víš jaký jsem měla strach" řekla mi.

Když jsme dojeli domu tak mě Marcus zatáhl do koupelny. "No ty vypadáš" řekl a vzal kapesník a stíral mi krev. "Hele, ještě že ti nic není" řekl. "Není ti nic že ne?" zeptal se. "Ne nic mi není" zalhal jsem, něco jsem měl asi s rukou, bolelo to ale já to skrýval.

Tak když už jsem byl čistý tak jsem se šel převlíknout  a šel za Niky do pokoje. "Ahoj" řekl jsem jí. "Ahoj" řekla. "Hele promin" řekl jsem. "V pohodě ale už to nikdy nedělej" řekl. "Slibuju" řekl jsem a obejmul jí  a pak jsme si lehnuli a usnuli.