I love you (Marcus a Martinus)

Propuštění

Marcus

Seděl jsem na křesle a koukal na spícího Martinuse. Potom se otevřely dveře a v nich stál doktor. "Dobrý den, jen vám chci říct že tady vašeho bratra dneska propustíme domů" řekl a zase odešel.

"Super, bude zase doma" řekl jsem si ale pak mě něco napadlo, třeba se bude řezat jako to dělal předtím." Musím ho hlídat" řekl jsem si potichu.

Emma

Seděla jsem v pokoji s Marcusem, on seděl na křesle a já na zemi, byla jsem opřená o teď. Doufám že se to s jeho bráchou zlepší. "Hele Marcusi, nechtěl by jsi pomoct?" zeptala jsem se.

"A s čím?" zeptal se. "No že bych ho hlídala aby jedl a tak" řekla jsem.

"No tak jo, jestli ti to teta dovolí" řekl a pak šel za bráchou."Martinusi, vzbuď se" říkal a klepal sním.

"Co co je" zeptal se Martinus trochu ospale.

"No jdeš domů, a budeš jíst jo" řekl Marcus a zamračil se.

"No jo pořád" řekl Martinus a pak pomalu vstával. "Hele brácha neblbni, nechceme aby se ti zas něco stalo" řekl Marcus a pomohl mu na nohy.

Doma-Martinus

Sedím na posteli a přemýšlím. Ne nad smyslem života ale nad Marcusem. Bojí se o mě, je to vidět. Ale já prostě nejsem zvyklí se s někým bavit, jsem takový samotář od její smrti. Já vím jsem zpěvák, musím se vzpamatovat a zpívat dál. Ale já nemůžu, mě se ta její smrt pořád vrací a vrací. Zdá se mi o tom, přemýšlím o tom, já nevim co mam dělat.

"Byl jsem u její postele a ona mě držela za ruku a brečela, jako já. Kouknul jsem se na ní a viděl ty nádherné oči plné slz. Potom přístroje začali pípat a přiběhli doktoři, a říkali mi ať odejdu ale já tam zůstal. Ještě předtím než umřela řekla mi "Miluju tě Martinusi, pamatuj" a pak jí ruka spadla na postel a čára na přístroji byla rovná." říkal jsem si.

Emma

Teta řekla že tam můžu být jen když o sobě dám čas od času vědět. Tak jsem si zabalila pár věcí a byla v pokoji pro hosty. Zrovna jsem nesla Martinusovi jídlo když jsem slyšela jak něco říká, tak jsem dala ucho ke dveřím a poslouchala. Říkal něco o tom že byl u toho jak umřela, že byl u její postele a jak mu řekla že ho Miluje a pak její život skončil.

Tak jsem vzala tác a zaťukala "Kdo to je?" zeptal se "Tady Emma, nesu jídlo" řekla jsem mu. "Nechci jíst" řekl. Ale já stejně vešla, on seděl na posteli a koukal do zdi. "Martinusi něco jsi Marcusovi slíbil" řekla jsem a on na mě otočil hlavu. "No jo pořád" řekl a pomalu vstal a šel si pro jídlo.

"Tak teda ahoj" řekla jsem a šla za Marcusem který byl v pokoji. "Hele Marcusi měl by sis sním promluvit" řekla jsem mu když jsem stála ve dveřích. "A o čem?" zeptal se tak blbou otázkou. "No o čem asi, jeho to ničí zevnitř Macu , musí vědět že má v tobě oporu, a ně jen kluka co mu říká co má dělat" řekla jsem mu.

"Tak jo, promluvím si sním" řekl a dál si četl knížku.