I love you (Marcus a Martinus)

Pravda

Emma 

Zrovna jsem si byl do automatu pro kafe když jsem zaslechla rozhovor. "Stím klukem to nevypadá dobře, bude vůbec zázrak jestli se probudí" říkal a pak ještě jeden hlas. "Ale co jim mám říct?" zeptal se. "No já nevím něco vymysli" řekl a pak bylo ticho.

Tak já úplně zapomněla na kafe a šla za Marcusem. "Marcusi?" zeptala jsem a zaklepala mu na rameno. "No co je?" zeptal se rozespale. "Musím ti něco říct, ale o samotě" řekla jsem a kouknula se na Niky. Tak jsem teda šli na chodbu. "No?" zeptal se Marcus. "Já slyšela rozhovor doktorů, prý bude zázrak jestli se vůbec probudí" řekla jsem. "A co to znamená?" zeptal se. "No že nám lhali o jeho zdravotním stavu" řekla jsem a zkřížila si ruce na prsou.

Tak jsme se teda vrátily do pokoje.

Niky

Byla jsem u jeho postele  a držela ho za ruku. "Martinusi je mi to líto, ale probuď se" říkala jsem mu pořád. Seděla jsem tam a nejednou přišla Emma a šli s Marcusem na chodbu. By mě zajímalo co si říkají, tak jsem šla za dveře a poslouchala. "Prý bude zázrak jestli se vůbec probudí" slyšela jsem Emmu. Takže oni ani neví jestli se vzbudí a ještě k tomu nám lhali.

Tak jsem si zase sedla na postel  a čekala až přijdou. Oni se po chvilce vrátily do pokoje. "Kdy jste mi to chtěli říct?" zeptala jsem se a Marcus se na mě kouknul. "A co?" zeptal se. "No nejsem blbá, prý jestli se vůbec probudí" řekla jsem. "Ty jsi nás poslouchala?" zeptal se. "No a co?" zeptala jsem se. "No my ti to chtěli říct" řekl. "A kdy jako? Až bude mrtvý?" zeptala jsem se. "Ne to ne" řekl.

Marcus

"Ne to ne" řekla jsem a sklopil pohled na zem. "Hele já jsem z toho tak zničený ale je to život" řekl jsem. "Ale jestli se neprobudí tak si to nikdy neodpustím" řekla Niky. "Není to tvoje vina" řekl jsem. "Ale je, kdybych se sním nerozešla neudělal by to" řekla. "To je možná pravda ale on si za to muže sám" řekl jsem. "Kdyby nebyl tak na mol a nepřitáhl si tu holku, tak to mohlo být všechno v pohodě" řekl jsem. "Jak hodně byl opitý?" zeptala se Niky. "No hoooodně, skoro nemohl chodit" řekl jsem. 

"Tak říkal pravdu že to neudělal naschvál a že ho svedla" řekla. "To ti říkal?" zeptal jsem se. "No jo, když byl u mě teda u Lily, tak se mi omlouval" řekla a začala brečet. "A já mu blbka nevěřila" řekla. "Hele kdybych byl na tvým místě, taky bych mu asi taky nevěřil, vždyť jsi tu holku viděla ne?" zeptal se mě. "No jo" řekla. 

"Hele nebudeme na to myslet, teď je důležité aby to přežil" řekl jsem.

V tu chvíli začali pípat přístroje a přiběhli doktoři. "Prosím běžte pryč" řekli a my odešli a jeho někam odvezli. Sedli jsme si teda na židle co byl na chodbě a čekali jsem. 

Po hodině

Seděli jsme a najednou přišel doktor. "Dobrý den, museli jsme ho znovu operovat protože mu prasknul steh ale je vše v pořádku" řekl. "Děkujeme, a mužů si svámi promluvit?" zeptal jsem se. "Jistě" řekl. Tak jsem šel za nim. "Takže pane doktore, jak to sním vypadá?" zeptal jsem se. "No už jsme vám to říkal" řekl. "Ale neřekl jste mi pravdu, moje kamarádku slyšela nějakého doktora jak říká že bude zázrak jestli se vůbec probudí, takže?" řekl jsem.

"No tak dobrá, jeho stav je vážný, má četné zlomeniny,otřes mozku a to krvácení, ještě jsme zjistily že měl transplantaci jater" řekl. "Tak kolik mu dávat"?" zeptal jsem se. "No asi 5 dní, ale není to jisté, muže se to zlepšit" řekl. "A je možnost že bude žít jako dřív?" zeptal jsem se. "No je tu, ale nízká, musel by být na vozíku protože si při pádu poranil míchu" řekl a odešel.