Propuštění a hlídka

591 30 0
                                    

Po dvou dnech-Niky

Dneska by mě měli pustit ale nevim to určitě. Martinuse pustily už před jedním dnem a pořád tu u mě sedí. Ale zrovna teď je pryč, asi něco zařizuje nebo tak. Tak jsem tam ležela a koukala jsem do stropu. Na ruce jsem měla stehy a měla jsem jí zavázanou. "Ahoj" řekl někdo. Kouknula jsem se tam a tam stál Martinus. "Ahoj" řekla jsem mu nazpět.

"Dneska můžeš domu" řekl a sednul si ke mě. "Super, a kdy?" zeptala jsem se. "No asi za hodinu, nevim to přesně" řekl. "Aha" řekla jsem jen.

"Hele já jdu teď domu a pak pro tebe s bráchou přijdeme jo" řekl. "No jasně" řekla jsem. "Hele neboj budu tu přesně" řekl  a odešel a já tu byla zase sama.

Martinus

Jel jsem teda domu, taxíkem samozřejmě. Hned jak jsem vešel dovnitř tak na mě čekal Marcus. "Co tu tak postáváš?" zeptal jsem se. "No nic, jen tady máš" řekl a podal mi lahvičku s léky. "To myslíš vážně?" zeptal jsem se  a doufal jsem že si dělá srandu. "Jo myslím" řekl. "Hele na to ti kašlu" řekl jsem a šel do pokoje.

Marcus

"PROČ MUSÍ BÝT TAK TVRDOHLAVÝ??" Povzdechl jsem si a šel za nim. "Hele Tinusi, tak to udělej pro Niky" řekl jsem a on se zastavil. "No tak fajn, dej mi to" řekl a vzal si lahvičku. Tak jsme zase šli do kuchyně a on si natočil vodu a spolknul jednu a pak se otřepal. "No fuj to je hnus" řekl. "No já nevím já to neberu" řekl jsem mu a on se na mě kouknul pohledem: Drž hubu!

Tak potom se sebral a někam šel a ještě na mě zavolal že jedeme pak pro Niky. Tak jsem se zvednul a šel za Emmou, ano je tady ale je v pokoji. "Ahoj" řekl jsem když jsem byl vevnitř. "Ahoj" řekla a usmála se na mě. "Jak ti je" zeptal jsem se. "No je mi fajn, už na to nemyslím" řekla.

Jen pro info, nemohla dostat z hlavy Niky v kaluži krve. :)

"Tak nechceš jít s námi pak pro Niky?" zeptal jsem se. "No to půjdu ráda" řekl a vstala. "A kdy se jde?" zeptala se. "No to se musíš jít zeptat Martinuse" řekl jsem jí.

Emma

Šla jsem teda za Martinusem, když jsem došla k jeho pokoji tak jsem zaklepala. "Macu já nechci být hnusný, ale jsi jako osina v zadu" řekl a pak už ticho. "Ehm... Tady Emma" řekla jsem. "Ježiši promin" řekl a slyšela jsem kroky. "Já myslel že si Marcus, ten je tu teď pořád" řekl a  kouknul se na jednu stranu, a pak na druhou a  až potom mě pustil dovnitř.

"Ty hraješ na piano?" zeptala jsem se když jsem ho uviděla v jeho pokoji. "No jo, hrával jsem na koncertech" řekl a posadil se na postel. "Hele jen jsem se přišla zeptat kdy jedem pro Niky?" zeptala jsem se ho. "Ty jdeš taky?" zeptal se. "No jo jdu, vadí" zeptala jsem se. "Ne navádí, jen se divím, no asi tak za 15 minut" řekl. "Aha, tak díky" řekla jsem a odešla jsem z jeho pokoje.


I love you (Marcus a Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat