I love you (Marcus a Martinus)

Nemocnice(Zase)

Marcus

Seděl jsem v nemocnic a cekal na doktora. Vedle mě seděla Emma a chlácholila Niky. "A co když umře, co budu dělat?" ptala se sama sebe Niky. "No on neumře, nesmí" řekl jsem. Po chvilce jsem slyšel kroky, tak jsem se tam kouknul a byl tam doktor. "Dobrý den, vy jste jeho starší bratr" zeptal se. "Ano jsem, co se stalo?" zeptal jsem se. "No dělali jsme testy a nic jsme nenašli, ale zjistily jsme že nebral léky co jsme mu předepsali" řekl.

"Ano já vím" řekl jsem. "No budeme ho tu mít na pozorování ale můžete za nim na pokoj, číslo 115". řekla odešel. Já se zvedl a šel teda za nim na pokoj a holky šli za mnou. 

Hned jak jsme tam přišli Niky se zase rozbrečela a hnala se k němu. "Martinus probuď se, prosím" říkala. Já si sedl na křeslo a Emma zase na zem. Takhle jsme tam byly až do doby kdy jsme museli domu ale doktor řekl ať tu sním někdo zůstane, tak jsem zůstal. Sednul jsem si do křesla a usnul.

Probudil mě až hlas. "Marcus, haloo" říkal. Ale já si myslel že se mi to zdálo. "Hej vzbuď se" řekl ten hlas. Tak jsem se otočil a tam na mě koukal Martinus."Martinusi, ty jsi vzhůru?" zeptal jsem se. "Marcusi, musíš se probudit" řekl. "Jak to myslíš?" zeptal jsem se. "Spíš, to se ti jen zdá" řekl. A pak zmizel a já se probral a už svítilo slunce a Martinus pořád ležel a měl zavřené oči.

"Ach jo, to byl sen" řekl jsem si a promnul si oči. Pak přišel doktor. "Dobré ráno" řekl. "Dobré" řekl jsem mu. "Tak jak to vypadá" zeptal jsem se. "No jeho stav je v pořádku ale neprobouzí se, necháme ho tu ještě den nebo dva" řekl a odešel.

PO DVOU DNECH-Pořád Marcus

Byl jsem u jeho postele a koukal na něj. A držel jsem ho za ruku a ona se pohla. "Martinusi?" zkusil jsem to. Ale nic ta to zkusím ještě jedou. "Martinusi!?" znova ale už se probouzel. "Hmm?" zamrmlal. "Martinus koukni se na mě" řekl jsem. "No co?" zeptal se a koukal na mě. "Pane doktore, je vzhůru" zavolal jsem na chodbu. "Neřvi" řekl Martinus. "Promin" řekl jsem mu.

"Co se stalo?" zeptal se. "No ty jsi no omdlel nebo něco takového, byl jsi mimo dva a půl dne" řekl jsem. "Aha" řekl jenom. "Ááá pan Gunnarsen je vzhůru, to jsem rád" řekl doktor. "Jak se cítíte?" zeptal se. "Bolí mě hlava" odpověděl Martinus. "Aha a jinak vás nic nebolí? zeptal se. "Ne nic" řekl a doktor odešel.

"Martinusi řekl jsem ať mi to už neděláš" řekl jsem a sednul si k němu. "Promin" řekl. "To nevadí, hlavní je že jsi vzhůru" řekl jsem mu a usmál se. "Jo omlouvám se za tu hádku" řekl jsem mu. "V pohodě" řekl jenom. "Tak jo a teď se prospi" řekl jsem mu  a on si lehnul a zavřel oči.