Zpátky domů

474 26 1
                                    

Marcus

Jak si může myslet že nás otravuje? Je to můj bratr a já udělám cokoli aby byl v pořádku. Tak jsem teda šel za doktorem a zeptal jsem se teda jestli může domu. On řekl že jo ale že ho mam na starost. Doktor řekl že mam jít za ním, tak jsem šel a on mě dovedl do nějaké místnosti a tam mi dal vozík, tak jsem si ho vzal a šel za Martinusem na pokoj.

"Brácha nasedat" řekl jsem když jsem byl v pokoji. "Počkej, já se převlíknu" řekl a vzal si jiné tričko a pak mu Niky pomohla a kalhotami. Tak když byl hotový tak jsem mu pomohl na vozík. "Hele a vážně vás neotravuju?" zeptal se mě. "Ne to je v pohodě" řekl jsem mu. Když byl Martinus na vozíku tak jsme mohli jít ale nejdřív jsem se stavil u doktora a něco sním probral. Potom jsme si stopnuli taxík a pomohli Martinusovi dovnitř a vozík dali do kufru. Když jsem dojeli k Lily tak jsme mu zase pomohli a šli dovnitř, tam jsem ho musel vzít protože tam byly schody, ještě že je mladší a tak váží míň, ale stejně. Tak Niky odemkla a šli jsme dovnitř.

"Ahoj... co se stalo?" zeptala se hned Lily. "No malá nehoda" řekl jsem jí a posadil Tinuse na vozík. Potom jsem se prohnul v zádech, no nebyl jako pírko.  "Hele a už mě nenos Marcusi, ještě si něco uděláš" řekl Tinus. "Ale jak jsem tě sem měl dostat" řekl jsem a posadil se.

Martinus

Marcus si sednul na gauč a vydechl, musím mě nosit protože jsem tak neschopný. Tak jsem se opřel a povzdechl si. Potom jsem odjel do kuchyně, chci být sám. Po chvilce přišla Lily. "Ahoj" řekla. "Ahoj" pozdravil jsem jí. "Stalo se něco?" zeptala se a sela si na židli. "No nevim jestli mě Niky pořád miluju a připadám si fakt neschopný, Marcus toho pro mě udělal už dost" řekl jsem.

"Má tě strašně rád Tinusi" řekla. "Já jeho taky, ale nikdy jsem mu to neřekl"  řekl jsem jí. "On to určitě ví" řekl a odešla a po ní sem přišel Mac. "Ahoj" řekl jsem mu ale on nic neřekl a obejmul mě. "Co se stalo?" zeptal jsem se ho. "Tinusi já tě mám rád a já vím že ty mě, nemusíš mi to říkat jsme přece dvojčata ne" řekl. "No jo, pravda" řekl jsem.

"Hele že tě z toho vozíku shodím" řekl a zasmál se. "No to teda ne" řekl jsem mu. "Chceš se vsadit?" zeptal se. "Tak jo, o 100 že tě sundám" řekl. "Platí" řekl jsem mu. On si popraskal klouby a pak se pomalu přibližoval a já se pevně chytil. Asi 10 minut to zkoušel a pak ho vzal za řídítka a vysypal mě a to doslova na zem. "Au" řekl jsem když jsem dopadl. "Promin" řekl a zvednul mě a posadil na židli. "V pohodě" řekl jsem mu a opřel se. "Hele zase budeš chodit, neboj brácha" řekl. "Mě to je jedno, hlavně jestli se mnou zůstane Niky" řekl jsem mu. "Zůstane neboj" řekl a někam odešel.

Niky

Martinus někam odjel, pak Lily šla asi za nim nebo si pro něco šla. Po asi 5 minutách se vrátila. "Co jste řešily?" zeptala jsem se jí. "No Martinus se bojí že ho už nemiluješ" řekla. To si myslí. Tak jsem se zvedla a chystala se za ním ale pak jsem zahledla Marcuse jak tam jde, tak jsem si zase sedla. Povídali jsme si s Lily a pak se vrátil Marcus.

Tak jsem se zvedla a šla za nim, on tam seděl na židli a koukal do zdi. "Martinusi?" zeptala jsem se ho. "Ahoj Niky" řekl a narovnal se. "Hele chci se ti omluvit, za ten rozchod" řekl jsem. "Ne v pohodě" řekl ale já věděla že není. "Hele je se chci zeptat jestli se mnou nechceš chodit?" zeptala jsem se ho. On se na mě kouknul a koukal div mu nevypadli oči. "No já nevím, nechci ti zase ublížit" řekl. "Ale já bez tebe nemůžu žít" řekla jsem mu. "Já bez tebe taky ne" řekl. "To vidím" řekla jsem. "Tak jsme zase spolu, ty mi to odpouštíš?" zeptal se. "Ano jsme spolu a ano odpouštím" řekla jsem mu a políbila ho a on si mě posadil na klín a já se o něj opřela.


I love you (Marcus a Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat