💔Srdce💔 (Dokončeno)

💚Blázen💚

Světlo...
Bílá...
Bílé světlo...
Všude.
Světlo je všude.
Proč je bílé světlo všude?
Kopyta.
Moje kopyta?
Hnědá...
Hnědá kopyta.
Já...ležím.
Můžu použít kopyta abych...
...abych vstala?
Stojím.
Na jedna...dva...tři...čtyři...
...čtyřech kopytech.
Bílá...země.
Měkká...
Mraky...
Jmenuje se mraky.
Poník...klisna...stojí.
...jako já.
...na čtyřech kopytech.
,,K-do?" mluvím.
Můžu mluvit.
Mluvím i teď?
Ne...teď si myslím...
,,Ahoj." klisna se usmála.
Úsměv...
Usmála sem se taky.
,,A-hoj." opakuju.
,,Učíš se rychle. Když si tady nahoře, tak víš všechno o všech...když chceš." klisna vysvětluje.
,,Nahože?" opakuju.
Nahoře...dole.
Když sem nahoře, pode mnou je dole.
Co je dole?
,,Si v Nebi." mluví klisna.
,,V Nebi?" opakuju.
,,Ano, v Nebi. Zemřela si...a přitom ses ani nenarodila." mluví klisna.
Zemřít...
Narodit se...
Musím se narodit abych zemřela.
Nenarodila sem se...
Zemřela sem...
,,Ale máš se vrátit a proto sem tady. Tvoje duše ještě neopustila tělo. Jen...napůl. Říká se tomu klinická smrt, ale to je na tebe ještě moc složité." mluví klisna.
,,Vvátit?" opakuju.
Vrátit kam?
Dolů...?
Domů...?
Já...nemám domov.
Nevzpomínám si...
Vzpomínám...teplo...pak zima.
Tma...potom světlo.
Hodně světla.
Hlas.
Ne...dva hlasy.
Poníci...klisny.
,,Ano. Neměla bych tu být, ale když nebudeš vědět, způsobí to ještě víc zla." mluví klisna.
Zla...zlo.
Zlo špatné...
,,Věděť?" opakuju ,,Co?".
,,Musíš vědět všechno. Teda aspoň všechno do téhle chvíle." odpovídá klisna ,,Bude to trochu zmatek, ale musíš vědět aby sis mohla dát pozor.".
,,Pozou?" opakuju.
Proč nemluvím jako ona?
Blíž...
Jde blíž.
,,Podej mi kopyto." mluví...řekne.
Kopyto.
Moje kopyto.
Které?
Mám čtyři.
,,Tohle." směje se.
Ukazuje...na tohle.
Zvednu, podám.
..............
...HODNĚ.
Je toho PŘÍLIŠ...
....PŘÍLIŠ MOC!
Hlava!
Au, bolí mě hlava!
Všechno...chápu...
Nebe, Peklo...
Život, smrt...
Sem mrtvá!
Moje...moje matka...
...nechala mě UMŘÍT!
Ta klisna...jmenuje...jmenuje se Divine Lapse...
Vzdaluje se...
Světlo je mírnější a mírnější a...
...a tma.

Spirit seděla a upírala zrak na poníky za sklem.
Její černá hříva byla rozcuchaná a dlouhá až na hruď.
Pár pramínků jí padalo do rudých očí.
,,Fakt myslíš že nás nevidí? Je to jako by nás pozorovala." uvažoval jeden ze dvou poníků za sklem.
,,Nemůže nás vidět." mávl kopytem druhý ,,Nejspíš se jen prohlíží v 'zrcadle'.".
Spirit se uchechtla.
,,Zasmála se!" polekal se první ,,Ona nás slyší!".
,,Seš paranoidní." protočil očima druhý ,,Jenom jí hrabe. Nic v tom nehledej.".
Klisna se zamračila.
,,N-naštval si ji." koktal první.
,,Prosímtě, i kdyby, tak nám nemůže nic udělat." odfrkl si druhý a zmáčkl kopytem tlačítko na ovládací desce.
Spirit vykřikla a ze sedu spadla na zem.
,,Vidíš?" povzdechl si hřebec a přestal mačkat tlačítko ,,Už nekouká.".
Zemní klisna se nenávistně zamračila na měkkou podlahu.
,,Jednou mi zaplatíte." zamumlala skoro neslyšně a usmála se ,,Vás dva zabiju hned jako první, až se odsud...".
Dveře se otevřely a dovnitř vstoupil jednorožec v bílém plášti.
Spirit vzhlédla a pokusila se vstát, ale byla příliš ochromená častými šoky.
,,Slečna Dark Spirit." povzdechl si, zavřel dveře a podíval se do papírů ve své magii ,,37 let, vdova, dvě hříbata, původní nástupkyně Smrti. Celkem životů na svědomí: cca 32.".
,,Já nemám svědomí." poznamenala a vrávoravě se posadila.
,,Ach, jistě a postrádáte srdce." posunul si na nose brýle ,,Velice zajímavý úkaz z lékařského hlediska.".
,,Z lékařského hlediska vám do toho nic není." prskla.
,,Sem doktor." zvedl obočí.
,,Ste cvokař." opravila ho lhostejně.
,,Pracuji s poníky, kteří mají psychické problémy a snažím se jim pomoci." neztrácel svůj klid jednorožec.
,,Ale víte stejně dobře jako já, že sem nepatřím." propálila ho pohledem.
,,Patříte do vězení minimálně, ale věřte tomu nebo ne, s vaším psychickým stavem podle zákona máte být tady.".
,,Můj psychický stav?" uchechtla se ,,Chcete tím říct, že sem blázen?".
,,Chci tím říct, že ste si mnohým prošla a zanechalo to na vás stopy. Viděla ste zmizet své rodné město, malém ste umrzla a je zázrak, že ste přes tisíc let v ledu vůbec přežila, viděla ste manžela mrtvého, snažila ste se uškrtit syna, záměrně ste potratila a tomu všemu nasazuje korunu ta vaše rozdvojená osobnost.".
,,Dík za rekapitulaci mého mizerného života." odfrkla si ,,Ale to ze mě nedělá blázna!".
,,Chcete mi snad namluvit, že by psychicky zdravý poník mohl zabít třicet poníků? To, že nemáte srdce vás neomlouvá. Všechno co děláte, děláte vědomě. Princezna Invisible je opravdu naivní, když si myslí, že se vrácením vašeho srdce něco změní. Neuvědomuje si čeho ste byla schopná když ste ho ještě měla.".
,,Já chtěla umřít, jasný?!" křikla a zbělaly jí oči ,,Chtěla sem to jednoduše už všechno ukončit! Všechno to zlo pro nic za nic! Nechci srdce zpátky. Dolehne na mě vina desetkrát větší než jakou cítím teď!".
,,Váš problém je, že ste moc sobecká." konstatoval doktor.
,,Sobecká?" vydechla uraženě ,,Sobecká?!".
,,Ano, sobecká." přikývl ,,A touhle reakcí ste to potvrdila.".
,,Co?" řekla nechápavě.
,,Mým úkolem je pokusit se z vás opět udělat poníka. Abyste mohla 'zase žít normální život', jak si to maluje vaše matka." oznámil ,,I když mám o tom silné pochybnosti, práce je práce.".
,,A jak to chcete udělat, huh?" založila si kopyta.
,,Budu zkoumat tu rozdvojenou osobnost. Změny v chování a jak se vyvolávají." vysvětloval a díval se do papírů.
,,Už jen když to slyším, si připadám jak pokusný králík." prskla.
,,Nejste pokusný králík, ale pacient." opravil ji doktor a vyšel k odchodu ,,Takže se snažte nedělat problémy, jestli se odsud chcete někdy dostat.".
Odešel a zavřely se dveře.
Spirit se letmo podívala na poníky za sklem a s povzdechem se stočila do klubíčka.
,,Spinkej, spinkej, maličký," zpívala potichu ,,tmou ti svítí hvězdičky." podívala se nad sebe na bílý strop ,,Do své teplé duchničky" zavrtěla se, aby měla aspoň trochu pohodlí ,,zachumlej své nožičky." její hlas už slábl jak pomalu usínala ,,Spinkej spinkej, maličký, pod křídlem své matičky.".
Usnula...

Odkaaaaz na Ztracenaaa v časeeee! xD

(Byyyy theee wayyyy, tu písničku pořád umím zpaměti a ani sem si ji zpětně nemusela hledat xD)

Doteď sem četla Monte Crista a úspěšně (s menším psychickým problémem, spočívajícím v děsivém smíchu, který vyluzuju při čtení té ÚŽASNÉ hexalogie) sem dočetla pátý díl!
Takže se už třesu na další a zároveň poslední x)))

Krom toho sem den před přijímačkami dokoukala Death Note, což mi taky přivodilo jistá traumata, už jen z vědomí, že sem dokoukala opravdový anime...

...a líbilo se mi.

Ok, už končím a du se učit :'D