♣Něco zvláštního♣

78 21 0
                                    

,,Někdo k němu včera v noci přišel?" ujišťovala se Dragon.
Její dcerka přitakala.
,,...byl to hřebec?" zahýbala nadějně obočím Medit.
,,Ne, klisna." protočila očima Grind.
Jednorožka si zklamaně odfrkla.
,,Vidělas ji přijít?" vyzvídala pegaska.
,,Ne, jen sem slyšela hlasy.".
,,Tak jak se tam dostala? To k němu vlezla oknem?" rozhodila kopytem Dragon.
,,Nebo se teleportovala. Podle hlasu mám pocit že je to ta jednorožka co s ním a Felicity byla v týmu." zamyslela se klisnička.
,,...ale ta chodila za Felicity, ne?" namítla Medit.
,,Myslím tu druhou. Tu changelingovskou.".
,,Periculu?" hádala Dragon.
Grind přikývla ,,A teď Daily odešel.".
,,No to není novinka." odfrkla si jednorožka.
,,Ale teleportoval se. Možná za ní." dedukovala klisnička.
,,Uvidíme zítra na plese." zavelela její máma ,,A ty už di spát, broučku. Je pozdě." políbila ji na čelo a hříbě s veselým pokývnutím odběhlo.
,,Jak to myslíš uvidíme?" zeptala se nechápavě Meditation když se za malou pegaskou zavřely dveře ,,Je to akorát další klisna.".
,,Motal se kolem ní už nějakou dobu. A žádná se k němu ještě neteleportovala. Ani on za žádnou. Chodili normálně chodbami, vždyť to víš." uvažovala dračí klisna ,,Na téhle je něco zvláštního. Navíc před smrtí Spirit u něj několik týdnů žádná nebyla.".
,,Rozebíráš to zbytečně." mávla kopytem její kamarádka ,,Rozumím tomu tak že zítra na ten ples deš?".
,,Původně sem nechtěla, ale půjdu." kývla a Medit si povzdechla.

Daily se večer objevil v kajutě.
Pericula na posteli vyletěla do sedu když uviděla jeho magii.
Přišel k ní ,,Si na mě pořád naštvaná?".
,,Nebyla sem naštvaná. Jen...zklamaná."  vykrucovala se.
,,Já...já ti chtěl odpovědět že já tebe taky, ale..." natáhla se k němu a umlčela ho polibkem.
,,Už nemluv nebo to zhoršíš." zasmála se když se odtáhli.
Taky se uchechtl a znovu se políbili.
Stáhla ho k sobě do postele a rozsvítila roh.
Zámek dveří ke kajutě se zaklapl.
,,Myslela sem na tebe celý den." vydechla když se na chvilku odtáhli a převalila Dailyho na záda.
,,I já na tebe." znovu ji políbil.
Zarazili se když uslyšeli kroky blížící se ke dveřím.
Pericula div nedostala infarkt když se někdo magií pokusil vzít za kliku.
,,Peri? Spíš?" ozvalo se.
,,Mordax!" sykla polekaně ,,Musíš zmizet!".
,,Dělej že spíš. Odejde." navrhl.
,,Ne, odemkne to! Mám oslabenou magii. Di už! Rychle!" popoháněla ho úzkostně.
,,Peri?".
,,Můžeš přijít do Canterlotu až budeš moct." vstal z postele.
,,Pokud to půjde, přijdu." přikývla ,,Ale teď už di!".
Jednorožec se teleportoval domů a ona hned vyhrkla ,,Je zamčeno? Ah, musela sem zamknout omylem!".
Zámek cvakl a než changeling vešel, stihla ještě jakž takž urovnat peřinu.
,,Co že se deš zase jednou vyspat?" zeptala se mírně rozechvělým hlasem.
Sedl si na svou půlku a zadíval se na klisnu.
Pohladil ji po tváři.
,,Víš, došlo mi co všechno si pro mě udělala a já si s tebou přitom nestihl ani promluvit." řekl provinile.
,,Ou, to...to nestojí za řeč." znervózněla a hypnotizovala matraci pod ním.
Bily se v ní dvě strany.
Jedna, která nelítostně připomínala že už má jen pár dní života a říkala že už je všechno stejně vlastně jedno.
A pak ta druhá, která na ni právě křičela jak je hloupá, nevěrná, sobecká, nevděčná a bůhví co ještě .
,,Ale stojí." odporoval ,,Dokázala ses o sebe úplně sama postarat, dostala si z vězení nejen mě, ale nás všechny a tahle loď byla tvůj nápad." pohladil ji po hřívě ,,Nehledě na to jak moc si zkrásněla.".
,,Mordaxi..." vydechla už uklidněně a políbila ho.
Vrátil polibek a po chvíli si lehli.
Tohle mohla být poslední noc jejího života.
Každá noc mohla být poslední.
Bylo fér aby byla s Mordaxem.
Ale zítra půjde za Dailym.
Nesměla meškat.
Musela ho vidět ještě aspoň jednou.
Cítila že se konec už blíží...

Po velkém úsilí se Spirit opravdu dostala až do kobek.
Scházela schody dolů.
Zvláštní...
Sou tu vůbec?
Bylo tam takové ticho.
Sešla až dolů a vážně tu byla spousta cel ve kterých byly vězněny princezny a někdy i jejich nástupci.
Přejížděla po nich nejistým pohledem zatímco ony na ni koukaly nenávistně.
Chápala proč.
Podle kroniky nechala popravit jejich kamarádky, příbuzné...
Usilovně se snažila najít svou matku.
Málem by si jí nevšimla, neboť ležela na zemi a spala.
Na cestě k ní ji doprovázel probodávající pohled její mladší sestry ve vedlejší cele.
Jako by pouhým pohledem říkala ať se otočí a nechá je být.
Při bližším pohledu viděla jak se okovy zařezávají Bounty do kůže a zalapala po dechu.
Otočila se radši zpět na spící matku, jejíž okovy upřímně nevypadaly o moc pohodlněji.
,,M-mami?" špitla a skrčila se ,,Mami!".
Invisible otevřela oči.
Viděla jak Spirit vytahuje klíče a odemyká.
Zámek cvakl a dveře cely se otevřely.
Izzy zvedla hlavu a polovina princezen vyletěla do sedu nebo rovnou do stoje.
,,Spirit!" vyhrkla polekaně Bounty ,,Ne! To nesmíš!".
Jindy tak tiché alicornky se rozkřikly ,,Ty zrůdo!", ,,Nedělej to! Ještě si to můžeš rozmyslet!", ,,Je to tvoje matka! Měj srdce!".
Postupně klapl zámek i u všech okovů, včetně pouta na rohu.
Invisible překvapeně zamrkala.
,,Nejsem Spirit." řekla zemní klisna ,,Alespoň ne ta vaše. Nemám úmyslu vám ublížit. Právě naopak." rozhlédla se ,,Chci vám pomoct. Slibuju že vás odsud dostanu a nikdo už žádné z vás neublíží.".
,,Kdo si?" zeptala se nejistě Izzy, stále v leže.
,,Vím že to zní šíleně, ale sem z jiné reality. V mojí časové linii sem si Solara nikdy nevzala. V testu následníků sem stála proti němu a prohrál. U nás Celestia žije! Všechny princezny žijí!".
,,Máš pravdu." odfrkla si princezna Terka v cele po druhém boku Izzy ,,Vážně to zní až moc šíleně.".
,,Ale je to pravda!" otočila se zase na už sedící princeznu Smrti ,,Mami, ty mi věříš, že jo? Já bych ti nikdy neublížila!".
,,Tohle smrdí, mami." kroutila hlavou Bounty ,,Víš co provedla.".
,,To sem nebyla já a dokážu to." řekla rozhodně ,,Solara i mě tu všichni nesnáší. Stačí aby se jeden poník odhodlal a celá Equestrie půjde s ním. Stačí abych proti němu obrátila armádu a bude bezmocný.".
Princezny si začaly vyměňovat pohledy.
,,Přesvědčila sem stráže aby mi daly klíče. Vsadím se že bude mnohem lehčí je přesvědčit aby Solara jednoduše zajali a pak vás pustím. Equestrie bude zase vaše.".
,,Já jí věřím." postavila se po chvilce Izzy ,,Upřímně už nemáme moc co ztratit a tohle zní nadějně.".
,,Děkuju." vydechla Spirit ,,Všechny budete volné. O to se postarám.".

Tak, já to úplně zapomněla zveřejnit xD

💔Srdce💔 (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat