💔Srdce💔 (Dokončeno)

💜Minulost bolí i láká...💜

,,Handsome! Ne! Ne! Nemusíš to dělat! Handsome! Handsome!" křičela spící Spirit a mávala kopyty před sebou.
,,Spir! Spir, probuď se!" zaklepal s ní Taurus.
S leknutím otevřela oči, posadila se a začala brečet.
,,Byl to jenom sen." utěšoval hřebec a začal ji hladit po zádech ,,Jenom sen.".
,,Vzpomínka, promítnutá do snu." vzlykla Spirit ,,Nemohla sem nic udělat. Ani tehdy, ani teď.".
,,Ať to bylo co chtělo, je to pryč." nedal se odbít Taurus ,,Už je to dobrý. Sem tady.".
Klisna se k němu otočila, opřela se o něj a vzlykala mu do hrudi.
,,Nemysli na to." radil tiše a dal jí pusu do hřívy.
Vzhlédla k němu a beze slova ho políbila.
On polibek vrátil a znova si lehli.
Spirit se najednou odtáhla.
,,Co se stalo?" zeptal se nechápavě.
,,Miluješ mě?" zeptala se zčista jasna.
,,Asi chceš abych řekl ne." pousmál se pobaveně.
,,A jaká je pravda?" přiblížila otázku.
Trochu zvážněl.
,,No, nemiluju." odpověděl vážně.
,,Dobře." kývla a zase ho políbila.
Sotva polibek vrátil, znovu se odtáhla.
,,Protože láska je slabost." doplnila.
,,Já vím." povzdechl si a chtěl ji políbit, ale ona ho zastavila ,,Já nechci abys byl slabý.".
,,Nejsem." řekl pobaveně a políbil ji.

,,To není možný!" smála se Spirit ,,Si první živá bytost, co mě porazila v dámě.".
Seděli na gauči, kde měli prostřenou dámu
,,To je mi ctí." smál se i Taurus.
,,Hrajem ještě jednou?" navrhla vesele.
,,Už je po půlnoci." zívnul hřebec.
,,Vážně?" podivila se Spirit.
,,Jo, um, takže teď tady asi budu muset zůstat přes noc, že?" znervózněl.
,,Nechci tě nutit." posmutněla klisna ,,Jestli nechceš zůstat, můžeš odejít.".
,,Já chci!" řekl rychle ,,Jen...nebudeme
...to...no...víš..." koktal.
,,To ne! Sotva se známe." smála se ,,Jen tě poprosím, kdybych ze spaní začala, křičet, nebo brečet, aby si mě vzbudil. Jak sem říkala, mám noční můry.".
,,O čem?" zeptal se.
,,Co?" zamrkala nechápavě.
,,O čem se ti zdá?" zopakoval otázku.
,,O mojí minulosti. O dětství, o manželovi..." odpověděla.
,,Ty máš manžela?" překvapilo hřebce.
,,Měla sem..." sklopila zrak.
,,On...zemřel?" váhal Taurus.
Spirit přikývla.
,,Co se mu stalo?" ptal se.
,,Kletba. Přesněji zakletý kámen." vysvětlila a oči se jí zaleskly slzami.
,,To mě mrzí." řekl soucitně.
,,Nemusí, je to..." popotáhla ,,Je to už dva roky.".
,,Milovala si ho?" zeptal se a naklonil se, aby jí viděl do tváře.
,,Byl moje první láska..." vydechla a utřela si několik slz, kterým se podařilo utéct ,,A bohužel ne poslední.".
,,Jakto, 'bohužel'?" nechápal Taurus.
,,Láska je slabost." odvětila ,,Zraní tě, když to nejmíň čekáš.".
,,Vždycky ne." kroutil nesouhlasně hlavou.
,,Mě zranila vždycky." povzdechla si.
,,Já ji ještě nezažil." pokrčil rameny ,,Ale co sem slyšel, je to prý to nejhezčí, co kdo může zažít.".
,,To je možný..." prohodila Spirit.
,,A tobě to nechybí?" zeptal se.
,,Vlastně sem o tom ani nepřemýšlela." zamyslela se ,,Ale ze začátku bylo vážně divný spát sama.".
,,Jaký to je, když se zamiluješ?" ptal se zvědavě.
,,Bezstarostný. Když políbíš někoho, koho miluješ, je to jako by všechno kolem zmizelo a zapomeneš na všechny svoje problémy." vyprávěla malinko zasněně.
,,Mluvíš o tom hezky." usmál se.
,,Ano, ale to neznamená, že...".
Políbil ji, než to stihla doříct.
Chtěla se bránit, ale rychle si to rozmyslela a polibek vrátila.
Přisedla si blíž, čímž shodila hrací desku i s figurkami.
Odtáhli se, ale pořád měli obličeje v takové blízkosti, že se skoro dotýkali nosy.
,,Co to bylo?" zeptala se tiše.
,,Chtěl sem to zkusit..." odpověděl.
,,Tak pokračuj." špitla a znova se políbili.

Felicity prohrabávala knihy.
Všechno v pokoji kromě nich bylo promočené od deště a jí se všechno nechtělo sušit.
Najednou narazila na to, co hledala.
Otevřela Canterlotské pověsti a legendy a začala zuřivě listovat.
Zastavila se na dvoustraně s nadpisem Nepřemožitelný meč.
Jezdila očima z řádku na řádek, z odstavce na odstavec a něco hledala.
,,Meč Invectus je souzen hříběti nejkrutějšího poníka, které má dobré srdce. Jen toto hříbě může porazit onoho poníka a i všechno ostatní zlo, které v časech příštích bude Equestrii sužovat..." přečetla a kývla.
Rozhlédla se kolem a vzala si mapu Canterlotu, na které bylo rudou fixou alespoň stokrát zakroužkované muzeum a bylo tam namalovaných asi deset možných cest, jak se do něj dostat.
V tomhle zmatku se dokázala vyznat jen Felicity.
Když zkontrolovala mapu, otočila se na hromadu knih o černé magii.
Všechny je už tolikrát prohledávala.
Vyzkoušela všechna kouzla.
Ale nic nedokázalo zrušit Izzyno kouzlo.
Povzdechla si a svalila se na zem.
Ležela na zádech a rozhodila kopyta.
Dívala se na strop.
V jednom rohu byl pavouk s velmi propracovanou sítí.
Fel se soustředila na střed sítě.
Po chvilce se tam objevil plamínek, který začal pomalu trávit celou síť.
Pavouček byl nucený z domova utéct a uvězněná muška, která měla být právě sežrána, byla místo toho upálena.
Stačilo pár vteřin a z pavučiny nezbylo nic, než popálený roh.
,,Život není fér." zamumlala Felicity ,,Vezme ti všechno mrknutím oka.".
Pavouk okamžitě začal budovat novou síť.
,,Ale ty se, stejně jako já, nikdy nevzdáš. A i když víš, že ta pavučina zase shoří..." povzdechla si ,,...postavíš ji znova.".

,,To už tady jednou bylo." zamračil se Sombra ,,Nemůžeš jen tak hříběti sebrat magii!".
,,A co mám udělat? Nesmí ji používat." zoufala si Izzy ,,A ty víš stejně dobře jako já, že když jednou použiješ černou magii, už navždy tu bude hlas, který ti bude radit špatně.".
,,Který našeptává, že máš moc. Dost moci na vzepření se nepřátelům..." kývnul souhlasně její manžel.
,,Na jejich zničení..." doplnila ještě.
,,Na ovládnutí Equestrie..." přidal šedý jednorožec.
,,Na ovládnutí všeho..." dokončila to alicornka a oba si skoro až zasněně povzdechli.
,,Musíš jí tu magii vrátit." zavelel po chvilce ,,Víš, jak to dopadlo se Spirit.".
,,Ale jak zajistím, aby díky ní neutekla?" protestovala Izzy.
,,Máš alicorní magii. Použij kouzlo, které její magii nepustí mimo pokoj." napadlo Sombru.
,,Co bych si bez tebe počala?" usmála se klisna a políbila ho.
,,Miluju tě." šeptl, když se odtáhli a podíval se jí do očí.
,,Miluju tě." řekla i ona a chytli se za kopyta.
,,Víc než moc, magii a minulost." řekli jednohlasně, zavřeli oči a opřeli rohy o sebe.

Ano, Izzy se dala na hlubší významy nadpisů xD

Sem zpátky z hor zrovna na čas! xD
Slyšela sem, že něčemu nerozumíte.
No, ono mi o to v podstatě de xD
Že prostě některý věci pochopíte později. ;D