♦Epilog♦

142 21 26
                                    

,,Takže, vy tvrdíte, že pocházíte z jiné...reality?" ujišťoval se nevěřícně doktor a povážlivě se na klisnu před sebou podíval.
Ona kývla.
,,...ve které ste si Solar Eclipse nikdy nevzala, nicméně ste spolu měli hříbě. A právě on vás sem dostal kouzlem pro cestování časem abyste byli spolu, jenže vy ste se rozhodla tu zůstat, s tím že tahle časová linie zanikne?" rekapituloval dál.
,,...nevěříte mi." sklopila zrak.
,,A vy se mi divíte?" povzdechl si.
,,To kouzlo je skutečné! Je v tajné místnosti v Canterlotské knihovně!" hájila se.
,,A dokázala byste ho najít a identifikovat?" zeptal se.
,,...ne. To Solar věděl kde je." opět sklonila hlavu.
,,Takže nemáte nic, čím byste svou teorii jasně dokázala." vydedukoval.
,,Ne..." zamumlala.
,,Poslyšte...nemusíte předstírat že ste někdo jiný. Jen si tím přiděláváte problémy.".
,,Říkám pravdu." špitla smutně.
Doktor si povzdechl a vstal.
Odešel z bílé místnosti a zavřel za sebou.
,,Tak co?" zeptala se klisna, která za dveřmi čekala.
,,Je možné, že...byli na něčem domluvení. Něco se zvrtlo, něco nešlo podle plánu a vymklo se jí to z kopyt. Prostě se zbláznila." hádal doktor ,,Ale to je jen má teorie. Po pár dalších vyšetřeních to bude jasnější.".
,,To není potřeba." zakroutila hlavou klisna s brašnou na boku ,,Stejně pro ni šílenství bude větší trest než obyčejná smrt.".
,,Souhlasím." přikývl.
,,Můžu s ní mluvit?" zeptala se.
,,Zatím se nejeví agresivní a magii sme jí sebrali. Můžete jít, ale kdyby se něco dělo, stačí zavolat a zaměstnanci přijdou na pomoc." souhlasil.
Klisna otevřela dveře a vešla dovnitř.
Počkala až si byla jistá že sou doktorovy kroky dost daleko a zadívala se na klisnu, sedící uprostřed místnosti se sklopeným zrakem.
,,Zase vypadáš jako blázen." řekla pobaveně ,,Zase tě radši strčí do blázince než aby opravdu něco udělali.".
Spirit se otočila.
Tu klisnu nepoznávala.
Ale ona ji zřejmě ano.
,,Kdo si...?" zeptala se nejistě.
Klisna se pousmála.
,,Mé jméno ti nic neřekne. Neznáš mě, ale já znám tebe." přišla k ní blíž a začala kolem ní obcházet ,,Vím o tobě všechno od chvíle co ses začala motat okolo mého bratra.".
Spirit nechápala.
Tuhle klisnu nikdy neviděla.
,,Myslela sem...že to možná nějak zachráníš. Že zachráníš jeho..." zastavila se před ní ,,...ale tys to úplně podělala a nechalas je aby ho zabili.".
,,Ty...ty si Solarova sestra?" zakoktala.
,,Že si neskutečně hloupá vím už dávno." řekla pohrdavě Zinnia ,,A že má Eclipse na víc taky." otočila se k ní zády a začala přecházet po místnosti ,,Ale bráška tebou byl posedlý. Nevím čím si ho tak očarovala. Byl by kvůli tobě schopný i zabít matku.".
,,C...cože?" řekla nechápavě.
,,Hm, jen škoda že mu ta holka skočila do cesty. Ovšem podle všeho mu Dragon Heart odpustila všechno, včetně smrti Dailyho, kterou zavinil.".
,,Smrt...Dailyho? Daily...Daily je mrtvý?" vydechla vyděšeně.
,,Máš radost?" usmála se ,,Konečně někdo dokončil co si před lety začala. Kdo by čekal že to bude Daily sám?".
,,On...on...?" koktala.
,,...spáchal sebevraždu kvůli té klisně co ji Eclie zabil. Ano." přikývla.
Spirit zalapala po dechu.
,,Divím se ale že mu vystrojili tak hezký pohřeb přesto že se matka prořekla o tom hrozném tajemství, co se mu povedlo udržet." zamyslela se.
,,Jakém tajemství?" zeptala se nepřítomně zemní klisna.
Zinnia se zastavila a spokojeně ji sledovala ,,Přeci to že zavraždil své dvojče.".
Pavučinky na Spiritině srdci se spojily a rozlomily se na milion kousků.
,,Fe...Felicity..." zamotala se jí hlava.
,,Když ji našli, byl to prý hrozný pohled. Ani to nedali do novin. Musela trpět než zemřela. Nevím ale jestli ji bolely víc ty bodné a řezné rány, nebo fakt že jí to udělal vlastní bratr." opravila se ,,Pardon, vlastně nevlastní.".
Spirit do očí vhrkly slzy ,,Moje malá klisnička...".
,,Je to rána, že? Nejdřív její otec a pak ona, to jediné co ti po něm zbylo..." kroutila hlavou.
,,Ne..." vzlykala ,,Ne, to nemůže být pravda. Lžeš.".
,,Že lžu?" zasmála se ,,Sem jediná kdo ví že máš pravdu. Sem jediná kdo ví že si nezemřela.".
,,Ne..." brečela ,,Ne, Felicity ne...".
Pegaska otevřela brašnu.
Vyvalil se z ní černý kouř.
Spirit si toho přes slzy nevšimla.
Kouř se soustředil za zemní klisnu do tvaru poníka.
Silueta pak získala hmotnou podobu a jasnější barvu.
,,Ach...zase ty city." povzdechla si růžová klisna ,,Bolí to, že?".
Spirit vyděšeně zalapala po dechu a zvedla hlavu.
Neměla ale sílu se otočit.
,,Zrcadlo..." zamumlala.
,,Už ne." usmála se pegaska a opět se změnila v kouř ,,Z toho nudného pekla už sem se za pomoci tvé malé náhradnice dostala." zhmotnila se vedle ní.
,,Enchanting?" řekla rozechvělým hlasem ,,Co ste jí udělaly?!".
,,Neměj strach." usmála se Zinnia ,,Narozdíl od tvých hříbat je živá a zdravá a hlavně zpátky doma.".
,,O tom třetím si jí taky řekla?" zeptala se Flexi.
,,Ah, no vidíš, málem bych zapomněla." uchechtla se zelená pegaska.
,,Kdo...kdo třetí?" vydechla bezmocně zemní klisna.
,,To třetí hříbě přeci." přiblížila pegaska s kovovými křídly ,,To které jako zázrakem přežilo když si ho teleportovala galaxieví kam.".
,,P...přežilo?" řekla slabým hlasem.
,,Moc se neraduj." odfrkla si ,,Ani ono už nežije. Ne že by se dalo předpokládat že potracený hříbě bude žít nějak dlouho.".
,,Věděla si že žije,...?" zamračila se a vzhlédla k ní ,,...Flexandro?".
,,Páni, ty víš kdo sem!" vyhrkla s ironickým obdivem ,,Přece jen v té hlavičce něco máš!".
,,Tak věděla si to?!" křikla.
,,Ano, ano věděla sem že neumřelo." usmála se ,,Věděla sem i že Tauruse dal Solar zavřít a že ho držel ve vězení do dne kdy tě chytili. Utekl moc pozdě.".
Spirit zavrčela a postavila se.
Praštila do klisny kopytem, ale to jí jen prošlo a zanechalo v kouři díru.
Ta se rychle zacelila.
,,Vidím že nás tu nechceš." pokrčila rameny Zinnia a znovu otevřela brašnu.
Flexi se rozplynula a v podobě černého kouře se do brašny vrátila.
Pegaska do Spirit strčila a ona spadla na zem.
,,Zvláštní..." zamyslela se ,,Měla bych být ráda žes brášku zblbla natolik, že by byl pro tebe schopný čehokoli. Že sem ho konečně dokázala úplně obrátit proti matce..." odešla ke dveřím ,,Vlastně za to všechno můžeš ty..." usmála se ,,No nic, užij si tuhle realitu!".
Zaklepala na dveře, ty se otevřely a ona vyšla ven.
Spirit zůstala v bílé místnosti ležet sama.
Bílá...
Zase ta podělaná bílá...

Když už mě terkaakret1 tak hezky poprosila, je tu rovnou i epilog xD
*otočí se na Terku*
Ok, je to tam, už ten nůž můžeš odložit.

Tak, nějaké ty kecy na konec xD
Tuhle knížku sem psala 4 měsíce.
A to myslím přesně a doslovně, protože první kapitolu sem vydala 17. července x3
Děkuju všem kteří měli tu trpělivost a přečetli ji do konce :3
Dělám na remaku obalu:

 července x3Děkuju všem kteří měli tu trpělivost a přečetli ji do konce :3Dělám na remaku obalu:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

A jako další "dárek" je tu animatic Umět mít rád, který je ovšem...eeeh...nuž, nechala sem se moc unést xD
Ukázky z něj sou v médiích u pár kapitol.
Dneska ho (snad) dám na YT a hodím do novinek i s trochou info o pokračování ;)

*Aktualizace*
Ok, tak to píšu už od března xD
Jen sem to 17.7. aktualizovala xD
Ale i tak! x'D

💔Srdce💔 (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat