💔Srdce💔 (Dokončeno)

♠Zlá předtucha♠

Poníci, slabší povahy (jako třeba já btw xD) by tohle možná neměly číst...
No, jen na vlastní nebezpečí.

Patnáctiletá Enchant chodila v kruzích po svém pokoji.
Neklidně si kousala spodní ret.
Byla to už víc jak hodina od poplachu kvůli Felicitinu útěku.
Někdo zaklepal zvenku na okno a ona k němu hned běžela, div cestou nezakopla.
,,Tak co?" vyhrkla hned jak otevřela a vpustila modrého pegase dovnitř.
,,Daily to stihl jen tak tak. Felicity už chtěla vzít meč. V jednu chvíli to vypadalo že ji snad zabije, ale získala to stejně ona. A oba dostali cutie mark." referoval ,,Felicity sem dorazí za chvilku. Když má Invectus, má právo skoro na cokoli. Hlavně ji najednou všichni respektují.".
,,Říkáš že spolu bojovali?" vydechla zaraženě ,,A Daily...že ji málem zabil?".
,,Tak sem to viděl." přikývl.
,,Galaxie!" povzdechla si a vyšla k toaletnímu stolku ,,Já věděla že ten meč není nic dobrého! Oba sou jím jako posedlí! A snad by pro něj opravdu byli schopní i zabíjet!" posadila se a opřela si hlavu o kopyta ,,Zase se mi to zdálo. Jak je probodává. Všechny tři. I to nebohé maličké. Ten meč je prokletý, Lofty, prokletý!".
V odrazu zrcadla sledovala jak se hřebec přibližuje.
,,Chápu tvůj strach, ale teď nikomu nic nehrozí. Daily meč nemá, Felicity zabíjet nechce a to třetí hříbě je ze hry úplně, ne?" sedl si za ni a objal ji zezadu kolem břicha.
,,Vím že se teď není čeho bát, ale stejně mám zlou předtuchu." jedním kopytem si dál podepírala hlavu a druhé položila na ta ovinutá kolem ní.
,,Nemusíš mít strach." naklonil se tak aby na ni zboku viděl a ona se na něj otočila ,,Sme tu přece my abychom je jistili.".
,,Máš pravdu." usmála se a dotkli se nosy ,,Dokud je hlídáme nic jim nehrozí.".
,,Už si s tím nedělej hlavu.".
Políbili se.
Z chodby se ozvalo klapání kopyt po schodech.
S leknutím se oba otočili ke dveřím, ke kterým se klapot nebezbečně přibližoval a vyskočili ze sedu.
Enchant přiběhla k oknu, magií ho otevřela a Lofty rychle vyletěl ven.
Někdo se pokusil otevřít dveře, ale zjistil že sou zamčené.
,,Enchant!" ozvala se nadšeně Felicity ,,Enchant, já to zvládla!".
,,Ještě přiletím." ujišťoval hřebec když držel jednorožčino kopyto.
,,Budu čekat." znovu se políbili a ozvalo se klepání ,,Enchant, si tam vůbec?".
,,Už běžím!" zavolala a zavřela okno.

Když doběhli k místu kde monstrum viděli, už zalétalo vybouranou dírou do velké budovy, ze které utíkaly křičící davy poníků.
Vypadalo to jako tělocvična, ve které možná měli obyvatelé úkryt.
Dvojice se tam proti proudu davu probila.
Rozhlédli se jestli je tělocvična prázdná a když zjistili že je, Fel černou magií pokryla celou prázdnou plochu ve zdi.
Díra byla teď kompletně zakryta fialovým kouřem.
Daily zatím svou magii namířil na křídla Bugbeara, který zkoumal vlajky škol zavěšené pod zamřížovanými okny.
Kulička žluté magie proletěla skrz jedno ze křídel jako nic a Bugbear s řevem spadl na zem.
Tam to schytalo i druhé křídlo, což vyvolalo další rozzlobený řev.
Fel mezitím už k bratrovi přibíhala.
Tvor se s naštvaným řevem rozběhl proti nim.
Daily se stihl teleportovat, ale než stihla zareagovat Felicity, odrazil ji tlapou na konec místnosti.
Drápy jí zanechaly na těle škrábance a přetrhly pásek na kterém bylo pouzdro s Invectusem.
To se odrazilo od stěny a po podlaze se sklouzlo o několik metrů dál.
Bugbear se rozběhl ke klisně, takže ani nestihla vzít meč magií zpátky a musela kolem sebe udělat bariéru.
Zastavil se před temnou magií a začal se do bariéry dobývat.
Bušil do ní, škrábal a hlavně vytočeně řval.
,,Daily!" vyhrkla a snažila se soustředit na kouzlo, aby nezesláblo ,,Daily, postrč mi ten meč!".
Bratr rychle přiběhl k Invectusu a automaticky ho vzal do magie, aby ho k sestře teleportoval.
Vtom se ale zarazil.
Pomalu se otočil na zvlněný meč levitující ve žluté magii a překvapeně na něj zíral.
,,Daily!" křikla znovu, protože její magie začínala slábnout.
,,Moje...moje magie...Můžu ho ovládat..." zamumlal a nespouštěl z meče oči ,,Věděla si to...".
To ale Fel přes monstrum neslyšela a vyhrkla ,,Rychle! Už to dlouho neudržím!".
,,Věděla si to?!" zakřičel hlasitěji a ona se otočila.
Zalapala po dechu.
Bariéra na pár vteřin zmizela a ona ji musela rychle obnovit než se Bugbear dostal moc blízko.
,,Tak věděla?!!" křikl znovu, stále naštvanější.
,,Ne!" křikla ,,Nevěděla sem to, přísahám!".
,,Lžeš!" dupl.
,,Nelžu!" zatnula zuby aby kouzlo vůbec udržela ,,Prosím, udělej něco! Potřebuju pomoc!".
,,Nic si mi neřekla...chtěla si Invectus jen pro sebe!" zavrčel.
,,Na to teď není čas! Neudržím to! Prosím!" křičela už zoufale a bariéra byla čím dál slabší.
Jednorožec se mrazivě zamračil a položil zbraň na zem.
Žilky v očích zčernaly.
,,Daily!" vykřikla vyděšeně a kouzlo se zrušilo.
Bugbear měl volnou cestu a chytil zemní klisnu do drápů.
Ty se jí zaryly do kůže a ona bolestně vykřikla.
Už se jí chystal kousnout, když vykulil oči a zakňučel.
Stisk povolil a Fel spadla na podlahu.
Tvor se sesunul k zemi a hřebec z jeho týla vytáhl Invectus.
Obešel tělo a přišel ke klisně, která se pokoušela zvednout.
Strčil do ní aby se obrátila na záda a přitlačil ji kopytem k zemi.
Vyděšeně sledovala zakrvavený meč, levitující ve žluté magii kousek od jejího krku.
,,Jak dlouho si to věděla?" zeptal se chladně.
Naprázdno otevírala pusu.
Nevěděla co odpovědět.
,,Tak jak dlouho!?" zvýšil hlas.
,,Já-já nevím! Asi m-měsíc." zakoktala.
Sekl ji do tváře.
,,Měsíc?!" zakřičel ,,Ty mrcho! Měla si tolik času mi to říct! Ale tys nechtěla! Vzala by sis to klidně i do hrobu!".
Všimla si že je jeho bělmo černé.
,,C-co to máš s očima?" zamumlala vyděšeně a čekalo ji další seknutí.
,,Ani mě neposloucháš! Nikdy tě nezajímá co si myslím! Nikdy tě nezajímá co říkám!".
Trochu pohnula zadní nohou a vzápětí jí v ní projela nesnesitelná bolest.
Tělocvičnou se rozlehl bolestný výkřik když se do kopyta zabodl meč.
,,Ne...ne...tentokrát ne." zlověstně se usmál ,,Tentokrát mi kopyta nepodrazíš.".
Vytáhl Invectus a okamžitě ho bodl i do druhého zadního kopyta, takže následoval další výkřik.
Z očí klisny už jedna po druhé tekly slzy.
Meč se znovu vznášel u jejího krku a kapala z něj na ni její krev.
,,N-nedělej něco čeho budeš litovat." vzlykla.
,,Myslíš že toho budu litovat?" zasmál se ,,Měl sem to udělat dávno! Měl sem vědět že umíš leda tak podkopávat kopyta! Měl sem vědět že nebudeš hrát fér!".
,,Sem tvoje sestra!" řekla zoufale.
,,Invectus sem měl mít já...Já sem nejstarší!" odsekl.
,,D-Daily, omlouvám se! Moc mě to mrzí, měl patřit tobě!" vzlykala s posledními zbytky naděje ,,Povyšovala sem se, máš pravdu. Ale mám tě ráda! Daily, já bych tě...Nikdy...nikdy bych tě..." zlomil se jí hlas.
,,Teď už je na omluvu pozdě." zavrčel a po tváři mu samovolně stekla načernalá slza ,,Už je na všechno pozdě.".
Napřáhl meč.
Čas jako by se zpomalil.
Fel přestala vnímat bolest a zadívala se kamsi do prázdna před sebe.
Popisovalo by se dost těžce co se jí honilo hlavou.
Všechno dávalo smysl, všechno už bylo tak lehké pochopit.
Meč probodl její hruď skrz na skrz a ona sice přidušeně vykřikla, ale už nic necítila.
Možná teplo.
Uklidňující všudypřítomné teplo.
Přestávala slyšet.
Všechno se začínalo měnit v bílou.
Usmála se a téměř neslyšně špitla ,,Odpouštím ti.".
Zavřela oči a její hlava klesla.
Úsměv povadl.
Po jednorožcově tváři stekla další slza, z druhého oka, ovšem výraz se nezměnil.
Vytáhl meč, což s tělem trochu pohnulo.
I když se na to dívalo hodně špatně, jako by stále nemohl uvěřit že se to stalo a nemohl z té hrůzy odtrhnout oči.
Jako by si to začínal uvědomovat, vstupovala hrůza do jeho obličeje a z bělma ustupovala černá barva.
Polekal se když uslyšel od vchodu výkřik.

Poníci, bála sem se sama sebe když v Královské rodině 2 sekli Twilight do břicha a do kopyta.
Doteď si to pamatuju.
A to byla tak moje...druhá nebo třetí knížka?
Poníci...tohle nemohlo skončit dobře x'D

Gosh...já mám normálně trauma z toho že sem to napsala.
Sem to dopsala a normálně sem měla slzy v očích a svírá se mi hrdlo.
To je vina, děti.
To je vina.
Nenávidím se za to že sem ten děj tak napsala ':D

Boooožíčku a ještě jedna a půl etapy. xD

Ani nevím jestli sem se ten obrázek nakonec rozhodla zveřejnit ale tady je:

Update:
Ok, Srdíčko je dopsaný (nebojte! je tu ještě jedna a půl etapy!) a já už píšu pokračko xD
...no...teda další knížku co na to spíš odkazuje než navazuje xD
Dál budu teď každý třetí den vydávat :D