💔Srdce💔 (Dokončeno)

💛Jen moje💛

V pokoji Canterlotského zámku, který se ničím nelišil od jiných tamějších pokojů - možná jen tím že se v něm nacházel stojan s Invectusem - byla úplná tma.
Jen čepel zmíněného meče odrážela měsíční svit, pronikající oknem.
Tuhle tmu znenadání prořízlo světlo lampičky na nočním stolku, ke které se natahovalo Felicitino kopyto.
Posadila se a promnula si oči.
Podívala se na stojan, aby se ujistila že je její meč stále na svém místě.
,,Copak? Něco se ti zdálo?" zeptala se rozespale klisna na druhé půlce postele a přisunula se blíž.
,,Kéž by. Nemůžu usnout." odfrkla si Fel.
Jednorožka se taky posadila a pohladila zemní klisnu po zádech.
Ta se na ni otočila a přiložila jí kopyto na tvář ,,Promiň že sem tě vzbudila, Presh. Zapomněla sem že tu si.".
,,Asi bych se teď měla urazit." uchechtla se Precious.
,,A urazíš se?" zeptala se Fel.
,,Ne." špitla a políbila ji.
Felicity polibek vrátila.
,,Mám já to ale štěstí." usmála se když se odtáhly.
Opřely se čelem na čelo.
,,Ty mluv o štěstí..." zavřela oči Precious ,,To já ztratila tolik času proklínáním Dailyho, proklínáním lásky." zase je otevřela, aby se podívala do těch Felicitiných ,,...tolik času sem mohla strávit s tebou, Charming.".
Opět se políbily a lehly si.
,,Je nám osmnáct." usmála se Fel ,,Máme tolik času kolik budem chtít.".
,,Chci věčnost." Precious kopyty přiblížila její hlavu, aby se mohly zase políbit.
,,Tak spolu budem navěky." kývla zemní klisna než k polibku došlo.
,,A nebo ještě dýl!" zasmála se když se opět odtáhly.
S neskrývaným štěstím se v leže objaly.
,,Poslyš..." zamumlala Felicity.
,,Ano?" zavrněla jednorožka.
,,Pericula odchází z týmu." pohladila družku po vínové hřívě ,,Nechceš se k nám vrátit?".
Ta se pobaveně uchechtla ,,Mám s tebou a Casanovou zas honit příšery?".
,,Copak příšery." zasmála se Fel ,,Teď honíme Enchanting.".
,,Ah, jasně, ta uprchlice.".
,,Tak co? Přijímáš?".
,,Nemyslím si že bude Daily pro.".
,,A myslíš si snad že se někdo bude ptát na jeho názor?".
,,Nemáš nos nějak moc nahoře, Charming?" ťukla ji kopytem lehce na nos.
,,Pořád sem nedostala odpověď." přiblížily se tvářemi.
,,Samozřejmě že udělám vše co si budete přát, madam." řekla pobaveně a políbily se ,,Aspoň na tebe budu moct dávat pozor.".

Vlak z Las Pegasus ujížděl uprostřed noci do Canterlotu.
Byl úplně prázdný, až na tři cestující.
Klisny v kupé, jedna spící, druhá hledící z okna a třetí sedící v rohu, jako by chtěla splynout se sedačkou.
Zahleděná pegaska si jí v odrazu okna všimla a otočila se jejím směrem ,,Vypadáš nervózně, děvče.".
,,A vy se mi divíte?" povzdechla si Enchant.
,,Abych pravdu řekla, není pro mě návštěva Canterlotu o nic bezpečnější než pro tebe." usmála se.
,,Tak proč jedeme zrovna tam?" nechápala jednorožka.
,,I když tam nejsem, mám výborný přehled o tom co se děje." znovu se podívala na ubíhající noční krajinu ,,Můj bratříček se chystá udělat velkou blbost, která by mohla hodně špatně skončit." sklopila zrak na kopyta ,,Netušila sem že ho zblbla natolik, že je schopný i něčeho takového...".
Nástupkyně Smrti se mezitím zadívala na Lolipop, která nerušeně spala na sedačkách naproti.
,,Poslyšte..." změnila téma ,,Čí je vlastně Lolipop služka?".
,,Služka?" podivila se Zinnia.
,,No, první slovo kterým se popsala byl otrok." zamyslela se Enchant.
Na zlomek vteřiny úsměv na tváři starostky vystřídal dotčený výraz, ale rychle zase zmizel.
,,Ale co ti to napovídala!" zasmála se ,,Není otrok, ani služka. Je dvorní dáma.".
,,Čí?" zeptala se znovu.
,,Moje..." spokojeně se na spící pegasku usmála ,,Jen moje.".

Slunce už se pomalu vyhoupávalo nad obzor a zabarvovalo fialovou oblohu do růžové, oranžové a červené.
To ovšem v tajné místnosti Canterlotské knihovny nebylo vidět.
Osvětlení tam bylo ve dne i v noci stejné.
Bez Celestiina povolení zakázané a před očima všech skryté knihy pročítali dva poníci.
Dvanáctiletá klisnička s neobyčejnou vervou a neúnavností listovala knihami, které nikdy neměla spatřit.
Najednou se zarazila a pozorně upřela na jednu stránku zrak.
Nadšeně se nadechla a vyhrkla ,,Tatí, já to našla! Našla sem to!".
Alicorn na druhé straně prostorné místnosti vyletěl od barikády z knih, která se kolem něj vytvořila a přistál u dcerky.
Vzal do magie knihu a přečetl si název nalistované kapitoly.
,,Opravdu si to našla!" usmál se vesele a objal malou pegasku ,,Věděl sem že to dokážeš! Si moje šikovná klisnička!" políbil ji do hřívy.
,,Co budem dělat teď?" zazubila se natěšeně.
,,Teď se půjdem bezpodmínečně vyspat." zasmál se, zaklapl knihu a vyšel s ní ke dveřím.
,,Nechce se mi spát." odmlouvala smutně.
,,Wonder, si ještě hříbátko. Musíš spát." otočil se na ni ,,A jako rozumná klisnička spinkat půjdeš.".
Odfrkla si a následovala otce.
Prošla kolem něj a on si povzdechl.
,,Počkej," usmál se mile a pokynul kopytem ,,poď sem.".
Grind se otočila a přišla k němu.
,,Nebudeme rozkmotření, že ne?" řekl s psíma očima.
Sklopila zrak ,,Budeme spolu víc i po tomhle? Můžu ti dál pomáhat?" zamumlala.
Kdyby nesledovala svá kopyta, viděla by jak se z hřebcova úsměvu stal nešťastný výraz.
Výraz někoho, kdo už teď ví jakou dělá chybu.
...ale přesto ji udělá.
Zamrkal aby zahnal slzy a pokusil se usmát.
,,To víš že jo..." měl co dělat aby se mu nezlomil hlas ,,Můžeš mi kdykoli...s čímkoli pomoct.".
Přitáhl si ji k sobě do obětí.
,,Slibuješ?" zeptala se.
Do její růžové hřívy ukápla jedna osamělá slza.
,,Slibuju." spíš pošeptal, než řekl, Solar a tiskl k sobě své hříbě, jako by ho viděl naposledy...

V malém přístavu kousek od Arimaspiho Území kotvilo za úsvitu jen pár lodí.
Tři soukromé rybářské, jedna výletní a dvě nákladní.
Zpoza rohu jednoho domu vykoukli dva changelings ve změněné podobě.
,,Tak co?" zeptala se klisna.
,,Co co?" nechápal hřebec.
,,No která se ti líbí?" upřesnila.
,,Já ji mám vybrat?" zamrkal překvapeně.
Vtom se klisně rozsvítily jasně rudé oči a pár vteřin zírala do prázdna.
Pak několikrát zamrkala a zatřásla hlavou.
,,V pořádku, Peri?" zeptal se hřebec.
,,Jojo, ještě chvíli počkáme." usmála se a zase schovala hlavu.
V úplném úkrytu za rohem byl zbytek skupinky.
Asi deset changelingů v poníkovské podobě.
,,Ještě pořád můžete couvnout." připomněla.
,,Ani nápad!".
,,Nikdy!"
,,Jednou sme do toho šli. Teď už neustoupíme!".
,,Výborně." kývla a zase vykoukla ,,Tak támhle nám už pluje loď.".
K přístavu opravdu připlouvala loď.
Zbytek changelingů taky vykoukl a úžasem vydechli.
Byla menší, tudíž rychlá, ale ne zase moc malá.
Měla velké plachty s cutie markem Celestie, který byl i na vlajce.
Když zakotvila, vystoupilo několik stráží ve zlatém brnění.
,,Loď královské stráže?" podal řečnickou otázku Mordax.
Všichni si vyměnili spiklenecké pohledy.

Opět slzy v očích x')
Včera sem přijela z adapťáku a touhle dobou sem zrovna v Chorvatsku xD

Byli ste o těhlech prázdninách někde na dovolené???

Ještě bych chtěla upozornit na ÚŽASNÝ animatic, který na motivy Srdce udělala 1MelodyShine <3

Speedpaint na obrázek v miniatuře:

Její kanál (Melody Night):

https://www.youtube.com/channel/UCCE-kX7EYX6DWdaC_PMod3A

Naprosto boží :33