55°

1K 69 1
                                    

„Takže si přestaneme hrát na to, že je vše růžové a ty mi řekneš, co se děje!" promluví najednou.

„Proč? Mně se ta hra docela zamlouvá." 

 „Ale mně ne."

„To není můj problém."

„Přestaň se chovat takhle."

„Jak takhle? Prostě nemám náladu si s tebou povídat o mně a mé rodině. Navíc, ty máš co říkat o chování. Co to bylo před Vánoci, to 'jsem milý až to bolí' a najednou jsi chtěl vraždit koťata."

„Myslím, že víš, proč jsem se tak choval."

„Ne, to teda nevím. Počkat! Jsi psychicky labilní? Pro to je nějaké slovo. Počkej, já si vzpomenu..."

„To by stačilo, nemyslíš?!"

„Vidíš? Už to děláš zase!" 

„Byl jsi vždycky tak blbej, nebo ses praštil až teď?!" 

 „No to já nevím, ale ty bys o tom mohl něco vědět, přece jsi se mnou jednu dobu trávil hodně času a moje povaha ti nijak nevadila!"

„Neřvi na mě!" 

 „Já na tebe neřvu, to ty křičíš na celé kolo!" 

 „Tak promiň, že jsem se zajímal!"

„Děkuju za tvůj zájem!"

„Trhni si!"

„Kdo tady teď řve!?"

„Ty!" 

„Nemám co dodat." 

 „Skvěle, tak mlč a zavři se do toho svého brlohu!"

„Nápodobně!"



K.A.R.D s tímto comebackem skvěle vyplnili léto.

Try me [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat