„Děje se něco?" byla první věc, která opustila mou pusu, zatímco jsem se zbavoval sluchátek. „Ne, jen Sára tu musela být... Naši ji neměli komu svěřit... Ech... Nastaly jisté problémy a já se jim hodil, proto jsem tady." Jen jsem pokýval hlavou. „Mně to nevadí, nemusíš mi to vysvětlovat," tím to pro mě bylo vyřešené. Opravdu jsem se teď nechtěl s nikým bavit. „Já jen, že jsi vypadal, jako bys měl nějaké plány a moje přítomnost je zkazila." Zavrtěl jsem hlavou. „Nic jsem neměl v plánu," snažím se ho o tom přesvědčit. „Tak proč jsi tady, máš být doma s rodinou. Ne tady, sám."