Po naší společné nákupní seanci jsem si říkal, že se vše konečně začíná vracet do normálu. A měl jsem pravdu, protože náš normál je: Henry nemluví s Ryanem. Tohoto standardu se Henry drží od zaplacení. Ani při vybalování nákupu jsme spolu nemluvili, což mě silně znepokojilo, protože jsem měl za to, že jsme tak nějak v pohodě. Asi jsem se spletl, zřejmě měl jenom hlad, což mu zatemnilo mysl. Poté, co si ukuchtil kuskus se zeleninou, se zdál být spokojen a zaplul zas do svého království, do kterého jsem nedostal přístup. Zatím.
