34°

1K 75 0
                                    

Kdo by čekal, že mezi námi proběhne nějaká sáhodlouhá konverzace, během níž si vše vyjasníme a pokusíme se zapomenout na všechny chyby a stanou se z nás zase dobří přátelé, měl by si zajít na psychiatrii. Konverzace neproběhla žádná. Teda já vedl monolog. Řekl jsem: „Jak se máš?" a „Dáš si něco k večeři?" Na obojí se mi dostalo v odpověď jen zavrtění hlavou a následné zavření dveří jeho pokoje. Tupě jsem zíral na ony dveře. Ale přece nebudu hladovět, no ne? Problém s nedostatkem surovin jsem vyřešil toastem z domova. Což mi připomíná, že zítra budu muset na nákup.

Try me [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat