Try me [CZ]

82°

„Takže zkoušky jsou za náma, ty nemůžeš domů, co budeme dělat?" zeptal se mě Henry, hrajíc si s mými vlasy. „Nevím, napadlo mě, že bych jel k babičce..." zapřemýšlím, opravdu nevím kam jinam se vrtnout. „To byla řečnická otázka. Samo sebou, že si tě napakuju k sobě domů, teda pokud ti bydlení u babči nepřijde atraktivnější," pozvedne významně obočí. „No já ti nevím, vesnice, kde chcípl pes a stálý přísun jídla..." Dostane se mi dloubnutí do žeber, takže radši pokračuju: „Jsi si tím jistý, nerad bych překážel." „Nebudeš překážet, naši stejně pojedou na dlouhou dovolenou, jako každý rok, alespoň mi někdo pomůže hlídat Sáru." „Tak dobře, děkuji ti, nevím, co bych bez tebe dělal," natáhnu se k němu a lípnu mu pusu na čelo. „To si ani radši nechci představit," zasměje se.