Try me [CZ]

44°

Na následující měsíc jsem si s Henrym vyměnil role. A asi jsem pochopil, jak to dělal, že jsme se v podstatě nepotkali. Vlastně to nebylo tak těžké. Dokonce se mi povedlo najít zkratku, díky které jsem ani nemusel chvátat a byl jsem v bytu hned. Bylo zvláštně povznášející, když jsem zapadl do pokoje a teprve po pěti minutách jsem slyšel druhé cvaknutí dveří. Nemohl jsem prostě vyjít ven a snažit se s ním mluvit. Ne, najednou jsem si přišel tak vinný. Vůbec jsem nechápal, jak jsem mohl vůbec přemýšlet nad tím, že se ke mně chová hnusně. Vždycky jsem to byl já, kdo nebral ohledy. Takže teď to budu taky já, sice nevím přesně jak, ale nějak jo a radši se mu budu vyhýbat, než přijdu na to, jak z toho ven.