25°

1K 81 1
                                    

Tak dneska trochu delší, protože jsem na to úplně zapomněla. :)


Seděl jsem s babčou na verandě a poslouchal jsem její povídání o tom, jak se poznala s dědou. Prostě jí chytla taková vzpomínková chvilka. Je zajímavé, že si je schopna pamatovat věci, které se staly před padesáti lety, ale co měla včera k snídani, to neví. „A co ty Ryane, máš nějakou dívku?" Podivil jsem se, že se na to nezeptala již dřív. „Ne babi, nemám," odpovím jí a lehce mě bodne u srdce, holt všechny rány ještě nejsou zahojené. „A chlapce?" pokračuje ta stará paní a já na ni vykulím oči. „Co?" „No, když nemáš děvče... Není možné, aby hoch jako ty, neměl známost." Zrudnu jako rajče, babička mě právě přivedla do rozpaků. „A tobě by to nevadilo?" zeptám se opatrně. „A mělo by?" opáčí a usměje se na mě. I moje zapomnětlivá babička má víc rozumu než já.

Try me [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat