Byt je prázdný, budu mít tedy klid. A ten klid využiju na učení se na zkoušky. Snažím se dělat, že jsem v pohodě, ale popravdě z toho mám vítr. Bude to poprvé, nevím co přesně čekat. Proto musím s přípravami začít včas, abych nic nepodcenil. Dneska ale už nic dělat nebudu, jen si vytáhnu ten kyblík zmrzliny, který jsem Henrymu posledně hodil, i přes jeho protesty, do košíku a pustím si nějaký seriál. Je na tom snad něco divného? Potřebuji na chvíli vypnout, neřešit nic a nikoho okolo mě. Jen já, zmrzlina a notebook. Prostě idylka.