Try me [CZ]

72°

Výkřik vycházející z koupelny mě ujistil v tom, že o tom monoklu nevěděl. Což mě přivádělo k myšlenkám, jak k němu vlastně přišel. Až do oběda jsme měli tichou domácnost, opravdu jsem se snažil brát ohledy na jeho bolavou hlavu. „Tak mi koukej vyklopit, co jsi včera dělal," houkl jsem na něj hned, co jsme dojedli. Protočil očima. „Jako ten, co tě včera, vlastně dneska, uložil do postele, aniž by ti způsobil další zranění, mám právo vědět, co se stalo." Zatvářil se zasmušile, ale pak z něj vypadlo: „Já vlastně nevím." „Nemáš v plánu mi teď lhát, že ne. Protože já to na tobě poznám," upozornil jsem ho okamžitě. „Potkal jsem Dannyho." Zarazil jsem se, co ten tady dělal? „A ten ti tak hezky zmaloval obličej? To se mi nezdá." „On ne, nějaký jeho kamarád, nevím, jak se jmenuje." „A můžeš mi říct, proč?"