Několikrát jsem se mu pokoušel volat a psal jsem mu. Bez odezvy. Upřímně, nebyl to zrovna příjemný pocit. Klidně mohl být jen někde venku s kámoši, ale mohlo se mu něco stát a co potom? Celý večer jsem byl jako na trní. Seděl jsem v kuchyni a při každém zvuku z chodby jsem sebou trhnul, div jsem neběžel ke dveřím, abych zjistil, kdo to je. Nakonec jsem se přece jen dočkal. Bylo půl jedné a on vypadal naprosto otřesně. „Kdo ti to udělal?!" vrhl jsem se k němu a chytil ho, když se kácel k zemi.