Try me [CZ]

71°

Ráno přišlo coby dup. Už kolem sedmé jsem slyšel z kuchyně jakési šramocení, které mě ze strachu o bezpečnost mého spolubydlícího, vyhnalo z postele. Našel jsem ho přehrabujíc se v lékárničce. Kocovina je svině. V klidu jsem se opíral o futra a sledoval jeho neobratné počínání. Asi se snažil být potichu, soudě dle jeho sykání, když mu něco vypadlo. Když mu už potřetí vypadla ta mastička na popáleniny, nevydržel jsem to a rozesmál se. Trhl sebou a ublíženě se na mě podíval, chytajíc se za hlavu. „Nekoukej na mě tak, když někdo flámuje, tak taky musí přijmout následky," uchechtl jsem se. „To říká ten pravý," zamručel a polknul prášek. Lehce mi zatrnulo, moc dobře jsem věděl, na co naráží. A mrzelo mě, že má pořád potřebu to vytahovat.

Pozdě, ale přece.