Try me [CZ]

33°

Nejsem si jistý, jak dlouho tady už jsou. Pořád nad něčím mudrují, dodávají svému synovi životní rady, které on sám už dávno zná, a jsou mu tím pádem k ničemu. Odnosil jsem si své tašky do, teď již mého, pokoje. Dokonce jsem se pustil i do vybalování, ale pak jsem zaslechl hlasy z kuchyně a přišlo mi správné jít se rozloučit. Na chodbě jsem však našel už jen malou Sáru, objímající bráchu, kladouc mu na srdce, že jí musí volat každý den. Je roztomilá. Poté, co jí to bylo slíbeno, se vesele usmála a vyhopkala ze dveří. Zůstali jsme sami.