Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#5

Kuroko:
Po skončení tréninku jsem šel co nejrychleji domů, nechtěl jsem nikoho vidět. Položil jsem tašku vedle židle a lehl jsem si na postel. Tvář jsem měl zakrytou rukami, aby nikdo neviděl moji tvář. Najednou uslyším jak někdo klepe na dveře...
,,dále...." řeknu
,,Broučku, nechceš se jít najíst?"
,,ne, děkuji..." odpověděla jsem tak, aby se mě nešla poznat, že jsem na dně...
,, ty nemáš hlad?"
,,teď ne, potom se půjdu najíst...."
,,vypadáš sklesle...je ti něco?" Řekla a posadila se vedle mě na postel...vzala ruku a pohladila mě po vlasech
,,ano....." dal jsem si ruce z tváře a máma viděla jak mi tečou slzy....
,,Broučku co se ti stalo?"
,,nevím jak ti to mám vysvětlit, sám to nechápu, protože to je složité"
,,mě můžeš říct vše, nikomu to neřeknu, přísahám. Skus mi to nějak vysvětlit"
,,jak mám začít?"
,,povídej co máš na srdci, čím déle to v sobě budeš dusit, tím to bude horší. Jestli máš nějaký problém s něčím, tak mi ho řekni... já ti s ním pomůžu"
,,mami....já....já... Já mám rád kluka"
,,a co je na tom špatného?"
,,bál jsem se svěřit. Chtěl jsem se svěřit tobě, ale bál jsem se, že mě odstrčíš"
,,tebe bych nikdy nedostrčila broučku" řekla a obejmula mě ,, a znám toho, koho máš tak moc rád?" Ptala se dále...
,,možná...." odpověděl jsem
,,je to někdo z třídy nebo z týmu?"
,,z obojí... chodím s ním do třídy a zároveň jsme oba dva ve společném týmu"
,,už asi vím, kdo to je....Je to tvůj parťák, že? Kagami Taiga...."
,,správně mami...."
,,tak mu řekni, že ho máš rád"
,,to nejde.. ani nevím jestli je na kluky"
,,a opravdu se tak moc trápíš?"
,,v poslední době mi všichni říkají, že se chovám divně.... vždycky mám hlavu plnou myšlenek na Kagamiho....nedávám pozor a jsem úplně mimo realitu....dneska na mě řval, ať se dám do kupy, protože se chovám divně"
,,on určitě na tebe neřval úmyslně....má třeba o tebe strach, když se chováš divně. Asi vycítil, že máš nějaké trápení"
,,možná jo....já jako stín a on jako moje světlo bychom měli mít k sobě důvěru a měli bychom být jeden člověk... já jako stín nemůžu být bez svého světla..... a on mě potřebuje jako svůj stín..."
,,dej tomu čas a tolik se netrap ju?"
,,dobře mami, děkuji že jsi mě vyslechla"
,,od toho tu jsem ... tak potom se přijď najíst"
,,dobře mami"
Nevím proč, ale je mi líp, když jsem se někomu svěřil...

Kagami:

Ach...tu bolest z toho výprasku cítím ještě teď. A co teprve Kuroko? Je vůbec v pořádku? Nechám to už tak...  zítra se s ním uvidím ve škole.
,,Broučku vstávej, zaspal si.
Za 20 minut ti začíná hodina"
,,cože?!" Vykřikl jsem a rychle jsem šel udělat hygienu, vzal jsem si svačinu a běžel do školy. Do třídy jsem přišel celý udýchání a sedl jsem si do své lavice před Kuroka.
,,zaspal jsi Kagami-kun"
,,jo já vím.....co ty, vypsal ses?"
,,jo....."
Kuroko byl až moc klidní jako by se ten včerejšek vůbec nestal... aspoň se nechová divně, což mě taky udivuje...
Do třídy přišel učitel a začalo nám vyučování...
Byla zase nuda a co bych taky čekal od školy. Kdyby mohli, tak nám zakážou i usmívat se.... to se víc těším na trénink než tady sedět jak poleno a jen poslouchat nějakého učitele.....
Konečně skončilo vyučování ... zvedl jsem se z lavice a šel k Kurokem na náš trénink.
,,jsi nějaký uvolnění ne?" Řekl jsem
,,trochu jo.... je mi lépe oproti včerejšku"
,,a tobě jako nevadí, že jsem po tobě řval?"
,,kdo ví....."
,,ehhh?" Řekl jsem dosti nechapavím tónem
Najednou jsem uslyšel dívčí smích za mnou. Ucítil jsem něčí ruku na mém rameni
,,no nazdar Taigo!" Řekla a já poznal, že to je Alex... moje trenérka z Ameriky
,,co ty tu děláš Alex!"
,,přišla jsem se podívat na trénink"
,,a co Himuro?"
,,za ním zajdu později, neboj"  s mrknutím oka řekla
Šli jsme tedy na trénink, když jsme přišli ke šatně, byla tam trenérka....
,,Čau Riko!" Zvolala Alex
,,Zdar Alex"  řekla trenérka
Ten výraz Hyugi a Teppeie na trenérku stál fakt za to... no jo....Teppei asi žárlí, protože kdysi spolu chodili.....
Začal nám další trénink a  nebylo to zas tak špatný, když tu byla Alex....