Kuroko:
Ráno jsme vstali a já šel do koupelny. Když jsem se podíval do zrcadla, tak jsem si na krku všimnul toho cucleku. To abych nosil šálu, mumlal jsem si pro sebe. Najednou mě obejmul ze zadu a řekl
,,Copak si to tu mumláš? Trápí tě ten cuclek?" Řekl a trochu se zasmál
,, Připadá mi to trapný, hlavně až to uvidí tým, tak ty pohledy a co teprve máma? Bude si myslet, že jsme to dělali"
,, Však mamka ti věří ne? Podle mě si to myslet nebude Kuroko"
,,Snad si to myslet nebude Kagami-kun" řekl jsem a natáhl jsem se, abych ho mohl po ránu políbit
Když jsme seděli u snídaně, Kagami-kun se mě ptal, kdy přibližně půjdu doma. Řekl jsem mu, že asi po obědě. Dneska jsme si řekli, že nic extra nebudeme dělat.
Kagami:
Před obědem si Kuroko sbalil do tašky věci, aby se potom nemusel zdržovat. Když jsme po obědě vyšli, tak po cestě jsme se smáli. Měli jsme dobrou náladu. Nakonec jsme se rozloučili.
,, Měj se Kuroko, zítra ve škole" řekl jsem sem
,,Tak se měj" pověděl mi a natahoval se, aby mě mohl políbit. Přeci jen je o nějakých 25 cenťáků menší než já. Doma jsem si akorát hodil sešity do tašky a šel si lehnout. Nemohl jsem utlumit ten hlas v mé hlavě. Tolik myšlenek jsem měl v hlavě. Došel Kuroko domů v pořádku? Co zápas se Shutoku a co táta? Myslím, že kdyby se probudil z toho kómatu, tak matka by mi hned volala, Ikdyby byla půlnoc. Napsal jsem proto zprávu z mobilu, abych se ujistil, jak na tom je.
ČTEŠ
Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|
RomancePříběh,kde Kuroko se zamiluje do Kagamiho. Je smutný z představy, že ho Kagami nikdy nebude chtít. Do toho se mu ozve Ogiwari, který ho prosí o druhou šanci. Jak tenhle příběh dopadne? Najdou si Kuroko a Kagami s sobě cestu?Čtěte a dozvíte se více 🌸
