Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#55

Kuroko:

Přišel jsem domů a mamka pořád mluvila o tom,jak jsme sladcí. Šel jsem nahoru do mého pokoje a na chvíli jsem si lehnul. Hned se ke mě přidal Nigou
,,Zase tu budeš beze mě, protože ti odjedu na týden pryč" řekl jsem a začal jsem si hrát s ním. Ty jeho slova prý, že co nejdál od Trenérky. Nad tím jsem se musel zasmát. Den sešel a já jsem se rozhodl, že už půjdu spát. Zasnul jsem všechna světla a mohl jsem v klidu usnout v myšlenkách na něj. Ráno mi zazvonil budík a já vstal z postele. Musím říct, že posledních pár dní se mi spí dobře. Měli bychom mít sraz před školou, říkal jsem si. Než jsem odešel rozloučil jsem se s mamkou a Nigou a mohl jsem vyrazit.
Po cestě jsem potkal Kagami a tak jsme šli spolu. Přišli jsme a všichni byli už dávno na místě, i když jsme měli ještě 15 minut čas.
,,Kde jste byli vy dva pitomci?" Začal se vyptávat Hyuga
,,Ale máme ještě 15 minut čas ne?" Řekl Kagami
,,Ale přišli jste jako poslední!" Chtěl nám pomalu dát vychovní pohlavek, ale nakonec si to rozmyslel, protože Teppei mu to nakonec vymluvil. Za pár minut přijel autobus a my mohli vyjet. Cesta bude pravděpodobně delší,ale uvidíme,jak dlouho pojedem.
Hleděl jsem z okna,jak ubývá cesta. Pomalu jsme už vyjížděli z města, když v tom mě z myšlenek vyrušil Kagami
,,Kuroko jsi v pořádku?" Řekl a přitom měl ruku na mém rameně
,,A proč bych nebyl Kagami-kun? Jen jsem byl chvíli zamyšlení a pozoroval jsem,jak ubýhá cesta"
,, Já myslel, že tě zas něco trápí,ale kdyby něco bylo,tak se to neboj mi říct"
,, Dobře Kagami-kun" řekl jsem a opřel jsem se o jeho rameno. Najednou z náma Hyuga k nám začal pronlouvat
,,Kuroko, proč si o něj opření?" Začal se ptát
,, Omlouvám se, oba dva jsme ještě trochu ospalý a proto jsem usínal"
,,Moc to tak tedy nevypadalo, že mezi váma něco je!?" Začal se nás vyptávat
,,A co by mělo mezi náma bejt?" Pokračoval Kagami
,, Zaprvé nebuď drzej, tak když Riko chodí s Alex,tak proč ne vy dva. Mě by to ani nepřekvapilo"
,,Ale i kdyby spolu byli,tak když jsou šťastní,tak proč ne?" Zapojil se do Rozhovoru Teppei
,,Tak kdyby byli spolu,tak mohli to říct aspoň týmu,ne?"
,,A co když spolu nejsme?" Zeptal se Kagami
,, Neříkej mi, že ne, určitě spolu jste!"
,, Cože, kdo spolu je?" Začal se ptát Izuki
,,Taky by mě to zajímalo" pokračoval Mitobe,ale i ostatní členové týmu to zajímalo.
,,No,tak dobře! Jsme spolu, stačí?" Rozzuřil se Kagami a složil si ruce na hruď
,, Kagami-kun uklidni se" říkal jsem mu
,,Tak když celý tým,takhle na nás tlačí a pořád ,,vy jste spolu?" Jak můžeš být klidný?"
,, Prostě jsem v klidu a ty se taky uklidni dobře?oni to nemysleli špatně"
,, Já jsem to tedy blbě nemyslel,ale přeju vám to Kagami" řekl Teppei
,,A uklidníme se! Tak ty dva spolu jsou a co má bejt? O mě to už víte,ale ty dva teď potřebujou podporu vás, protože ne každý jejich vztah přijme. Za tu dobu už nejste tým,ale rodina! A co teprve generace zázraků? Jak přijmou, že 6 člen má vztah s klukem? Takže si to nechte pro sebe" řekla trenérka a všichni na ní hleděli s otevřenou pusou

Kagami:

Po tom co řekla trenérka jsem neuměl zavřít hubu, protože ty její slova stála za to, i když Aomine by nebyl dvakrát nadšení, že jsem s Kurokem. Stejně si myslím, že kapitán to udělal schválně, protože dlouho si myslel, že mezi náma něco je. Cesta byla dlouhá a proto jsme si s Kurokem povídali. Dokonce jsme hráli s nudy slovní fotbal a Hyuga byl úplně z toho na nervy. Když jsme přijeli na místo. Vzali jsme si věci, rozdělili jsme si pokoje a dostali jsme klíčky a hádejte, kdo měl pokoj hned naproti trenérce. Samozřejmě, že my....