Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#3

Kagami:

Sedli jsme si s Kurokem na lavičku nad kterou svítila lampa... chvíli jsme jen tak seděli vedle sebe mlčky,ale po chvíli na mě kuroko promluvil......
,, Kagami-kun a když jsi říkal, že toho člověka možná znám, tak kdo to je? Možná ho fakt znám....."
,,to teď neřeš .... necháme to být"
,,Dneska ve škole jsi byl mimo celé vyučování... co se s tebou dělo?"
,,ty máš co mluvit Kuroko....ty jsi byl mimo na tréninku "
,,no jo......měl jsem hlavu plnou hlavu myšlenek ty taky?"
,,nejspíš jo....." řekl jsem a podíval jsem se bokem....
,,měl bych se více zajímat o trénink..... chceme se přeci stát mistry japonska.... " řekl a podíval se na mě s úsměvem
,,Chceme  porazit Akashiho.... a nezapomeň na to,že s Aominem si dáte rozhodový zápas, protože každý jste nad sebou vyhráli jednou"
,,to jo.....nakopu tomu imbecilovi prdel "
,, Kagami-kun nezapomeň, že ten imbecil byl mé světlo "
,, ale všichni se změnili a ty jsi o něj přišel... teď, kdy jsme prohráli nad Akashim oni nám věřili, protože po naše společné hře s každým členem zázračné generace, kdy jsme vyhráli, tak nás berou jakou rovnocenné hráče a hlavně Aomine, protože může použít svou plnou sílu a pořádně si zahrát.... když jsem použil plnou sílu a hráli jsme s Aominen ptoti sobě a k tomu v zóně, tak jsem si to taky užil, i když jsem byl totálně vyřízení "
,,máš pravdu....konečně nás berou jako pořádné hráče "
Oba dva jsme ztihli a dívali jsme se do země.....
,, Kuroko...... Nechceš už jít domů?"
,,jo...."
Rozloučili jsme se a každý šel směrem ke svému baráku... když jsem se ho ptal jestli nechce jít už domů jeho odpověd zněla jako kdyby jsem ho vytrhl z myšlenek.... opravdu by mě zajímalo co se s ním děje....

Kuroko:

Asi bych měl si asi odpočinout... jsem docela dost unavený.... když jsem přišel domů, šel jsem do pokoje a lehl si ... zavřel jsem oči a poslední chvíli než jsem usl, tak jsem věnoval svoje myšlenky na Kagamiho ...
,,mám tě rád.....ani nevíš jak" špitl jsem tiše do vzduchu....
Ráno jsem se vzbudil docela brzo,ikdyž byl víkend...trenérka říkala,že dnes si máme odpočinout....najednou mi začal zvonit mobil....
,,ano....?" Řekl jsem ospale
,,hele Kuroko nepřišel bys  za půl hodiny na hřiště?"
,,Proč Kagami-kun?"
,,Příjdeš?"
,,tak dobře" odpověděl jsem a zavěsil hovor...udělal jsem ranní hygienu, nasnídal jsem se a šel směr hřiště.....
Tam na mě Čekali Kagami , Aomine a Kise....
,,Zdar Kurokocchi!" Vykřikl na mě Kise
,,Kuroko, zahrajeme si s nima dva proti dvou.... Aomine mě totiž vyzval...."
,,tak dobře....na kolik košů se hraje?"
,,kdo dá dřív 10 košů vyhrává" řekl Aomine sebejistě jako kdyby výhra byla už jejich...
,,Neboj Kuroko....my vyhrajeme"
Připravili jsme se a hra začala.... Kagami se zmocnil míče a dribloval....během chvilky jsme dali koš....
,,Co na to říkáš Aomine?" Aomine vzal míč a běžel dát koš.... když míč proletěl košem Aomine promluvil ,,Tohle" a tak začal souboj....
Střídali jsme se ve cházení míče na koš až jsme se dostali, že jsme byli vyrovnání....
Bylo to 9:9.....
,,co už máš dost Kagami?"
,,já? V žádném případě!"
,,hele vy dva....pojďte to dohrát je to vyrovnané" řekl Kise
Zápas byl pomalu u konce, a tak jsme to chtěli dokončit... Kise s míčem dribloval ke koši, když v tom Kagami vrthl před něj... Kise nahrál Aominemu, když v tom jsem se do toho vložil a nahrál Kagamimu, který potom běžel dát poslední koš.... chtěl střílet, když v  tom mu to toho vlítnul Kise a zarazil mu to...Míč jsem chitil a hodil svou pruzračnou střelu.....
,,To bych od tebe nečekal Tetsu " řekl Aomine.....i Kise se na mě díval divně
,,vlastně jo....já bych zapoměl na Kurokovi průzračné střely" řekl Kise
Byl to dobrý zápas....Kise s Aominem ještě na hřišti hráli zatímco já a Kagami jsme už šli, ale po cestě jsme někoho potkali.....
,,Ahoj Tetsu!" Volala z dálky Momoi ,,neviděl jsi někde Aomineho?"
,,je na hřišti s Kisem"  
,,děkuji Tetsu!" Řekla a běžela dále.....