Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#65

Kuroko:

Jak jsem si myslet,tak trénink byl ještě horší. Kagami mi říkal, že v pátek přijede máma,aby ho viděla.
,, Rád bych jí řekl o ty víš čem,ale bojím se "
,, Já bych to skusil, určitě to tvoje mamka pochopí"
,,Snad jo...." Říkal sklesle Kagami

Kagami:

Týden uběhl jako voda a byl pátek. Já odpoledne netrpělivě čekal mámu. Když přijela,tak jsem pořád přemýšlel jestli jí to říct. Jen tak jsme kecali o tom, jak mi jde studium a tak podobně. Večer jsme se dívali na telku, protože dávali její oblíbený pořad. Brzo jsem usnul, protože mě to nebavilo.
Na druhý den jsme seděli u snídaně. Udělala, konečně něco jiného, než to co jsem pořád jedl dokola.
,,Kagami, uvažovala bych, že by ses po šampionátu vrátil do Ameriky" v ten moment jsem málem chytl infarkt. Prostě jsem ztuhl a jen tak zíral s otevřenou pusou....
,,Ale já nemůžu!" Řekl jsem hned po tom, co jsem se vzpamatoval.
,, Proč? Jednoho dne se stejně vrátíš..."
,,Tak mám tu tým, který je úžasný. Mám tu studium a přátelé. I Himuro tu je. A navíc tu mám osobu, kterou jen tak neopustím!" Řekl jsem docela naštvaně,ale nechtěl jsem po mámě řvát
,,Ale prosím, jednou si na sebe ani nevzpomene"
,,Nikam nejdedu! Mám tu tým a mám přítele!" Vykřikl jsem
,,Ale Kagami! Počkat, Řekl jsi přítele?" Říkala zmateně
,,Ano! Chodím s klukem...."
,,Co mám teď s tím dělat, bránit ti nebudu,ale nejsem nadšená..."
,,Ty mě nechápeš...ty bys jen tak opustila tátu? Dobře víš, že ho i po těch letech miluješ"
,, Problém je, že on opustil mě...." Řekla a začali jí téct slzy
,,Co to říkáš?"
,, Přijela,abych ti řekla, že je 3 týdny v kómatu. Stal se obětí autonehody. Doktoři ho chtějí odpojit...."
,,Tak jim řekni, že ne! Někteří byli i rok v komatě a nakonec se z toho dostali, ovšem s následkami, ale i tak jsou živý!"
,, Takže, když je ti to tu přednější,tak si tu můžeš zůstat....za hodinu mi jede letadlo, šel bys mě doprovodit?"
,, Určitě....."
Nakonec jsme se rozloučili a já byl v rozpacích. Táta je v kómatu,ale tady to opustit nemůžu. Co mám k sakru dělat a kopnul jsem do zdi, kde se udělal flek....

Kuroko:

Jeden týden do šampionátu.... Já jsem měl menší sraz s Generací zázraků. Všichni byli připraveni. Všichni byli připraveni bojovat
,, Zdravím Tetsuya.... Takže jsi připraven?"
,, Určitě jsem Akashi-kun. Já a celý můj tým jsme připraveni letos vyhrát" prohlásil jsem hrdě při myšlence na můj tým
,,Tak uvidíme Tetsuyo...." Řekl a odešel. Každý byl připraven. Bude to tvrdý boj....