#59

87 9 8
                                    

Kagami:

Dopadlo to fakt skvěle. Ne, že se s kapitánem nesnáším,ale někdy si prostě lezem na nervy. Byl jsem rád, když jsem lehl do postele a usnul jsem. Ještě před tím než jsem usnul,tak jsem viděl Kuroka,jak se na mě usmívá a přál mi dobrou noc. Nic ubýhala rychle a během lusknutí prsu bylo zase ráno. Trenérka nás budila a já opět spadl z postele. Byl jsem opravdu nadšený, protože zase jsem se bouchnul do hlavy.
,,Co je Kagami, zase si nabručený " říkal Izuki
,,Tak to ti řekne, když už podruhé co nás trenérka ráno budila,tak jsem leknutím vyskočil z postele a opět se bouchnul do hlavy!"
,,Uklidni se Kagami-kun" odvětil Kuroko a snažil mi zvednout náladu tím, že se usmál. Snažil jsem se usmát na oplátku.
Zprva jsme měli rozcvičku. Odpoledne jsme jenom hráli,ale odpoledne nás čekal první delší běh,ale co druhý den budeme běhat, ovšem delší dráhu, takže jsem nadšený. Dneska jsme běželi 7 kilometrů. Byli jsme zase unavený. Všimla všichni  jsme si sedli do společenské místnosti,kde jsme jen tak odpočívali. Všichni se smáli a snažili nemyslet na to, že necítí nohy....

Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|Kde žijí příběhy. Začni objevovat