Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#71

Kuroko:

Večer jsme si lehli a poklidně leželi vedle sebe. Povídali jsme si zase o všem možným, ale v hlavě jsem trochu přemýšlel jestli je Ogiwari opravdu v pohodě po tom zápasu. Jednoduše mu do té hlavy nevidím, takže nevím co si jednoduše myslí.
,,Kuroko slyšíš mě vůbec?" Vrthl do mých myšlenek Kagami
,,chvilku jsem tě neposlouchal, omlouvám se"
,,Beztak si přemýšlel,jestli se Ogiwari nějak nezhroutil co?"
,,Abych řekl pravdu tak jo. Po tom všem nechci, aby si něco udělal, protože bych si to vyčítal"
,, Věř, že je v pohodě. Taky jsem byl psychicky v háji, když jsme prohráli proti Akashimu, ovšem jsem rád, že mám vás. Jste taková naděje, že tentokrát vyhrajeme"
,,Ale on je jinačí...."
,,Nemysli už na to, dobře? Určitě je po tom zápase v pohodě. Navíc máme před sebou ještě dlouhou cestu. Teď nás čeká Shutoku, takže konečně budeme hrát proti někomu z generace zázraků"
,, Dobře, nad Midorimou jsme vyhráli dvakrát, takže by nám to nemělo dělat problém."
,, Přesně, máme ještě zítřek a v pondělí se určitě budeme připravovat, takže nám trenérka řekne plán" řekl jen Kagami a vypadal přitom dost zamýšleně. Nakonec se na mě podíval a usmál.

Kagami:

Uprostřed našeho kecaní jsem se zamyslel a podíval na Kuroka. Proč je vždycky tak sladký? Sednul jsme si  a byl jsem tak, že jeho hlava byla uprostřed mých rukou. Dal jsem mu zdlouhavý polibek  a ještě víc jsem se usmál.
,, Proč jsi vůbec vždycky, tak sladký?" Zeptal jsem se ho. Uhnul pohledem a začervenal se. Rukou jsem mu hlavu obrátil, tak abychom se dívali do očí navzájem. Dal jsem mu další polibek a začínal se pomalu přidávat, ale krapet byl takový stydlivý.
,,Neboj se, hlavu ti neukousnu. Vychutnávej si mě taky" řekl jsem a v očích mi jemně svítili plamínky. Pomalu jsme se líbali a začínal jsem opatrně do toho přidávat jazyky. Opatrně jsem se mu vradl do jeho úst, ovšem trošku sebou cukl, takže jsem ubral.
,, Nevadí ti to moc? Klidně přestanu?" Řekl jsem starostlivě.
,, Klidně pokračuj" pověděl tiše a usmál se. Sám od sebe mi dal jemný polibek. Přesunul jsem se na jeho krk, kde jsem mu udělak malý cucfkek.
,,Kagami-kun teď mi to půjde vidět a všichni z týmu budou hned vědět, kdo mi to udělal"
,, Vadí to moc? Aspoň tě mám označovaného" řekl jsem. Aspoň bude Aomine vědět, komu patříš. Navíc za tohle mě zabít nemůže, protože je úplně v pořádku. Lehnul jsem si na záda a Kuroka jsem si k sobě přitáhl. Měl jsme ho v objetí a položeného na hrudi, aby slyšel, jak mi srdíčko bije pro něj.
,,Miluji tě" řekl jsem a dal mu pusu do vlasů. On mi tyhle sladké slova oplatil a během chvilky jsme konečně spali....