Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#20

Kagami:

Dneska nás trénovala Alex, což mi nevadilo, protože mě už předtím učitela a díky Himurovi a jí hraju basket, který pro mě dost znamená...
... Byl jsem nadšený, když jsem dneska vůbec došel domů... Prostě si sednout, najíst se a ještě trochu relaxovat před tím než půjdu spát...
... Když tak přemýšlím, mohl bych zavolat Kurokovi.... Asi... Zajímalo jestli může, ale doufám, že může, ikdyž s rezervou, protože jinak se budu nudit ... Jako neříkám, že kdyby tam byl, tak by byla zábava.. Kuroko moc smysl pro humor nemá, ale i tak..
... Zvedl jsem telefon a začal hledat jeho telefonní číslo, začal jsem volat a přiložil mobil k uchu...
,, zdar Kuroko, co ten pátek? "
,, ahoj Kagami-kun, no jako mohl bych jít, ale s tím, že bych vás více méně zdržoval, říkal, že by byl radši kdybych zůstal doma"
,, takže jako můžeš, ale on ti to jakože nedoporučuje? "
,, říkal, že na jednu stranu by bylo dobré, kdybych někde vyšel, ale bojí se, aby se mi víc nepřitížilo"
,, zítra to ještě probereme s trenérkou"
,, já jsem to s ní už trochu probral,ona říkala, že její známá je zdravotní sestra a ona by skusila zařídit, aby šla s námi"
,, ale museli bychom na tebe dávat pozor, já bych se nabídl, že bych šel s tebou vzadu, abych tě mohl pohlídat. Vím, že máš ty svoje myšlenkové pochody "
,, tak zítra to dořešíme, tak ahoj"
,, oka, čau.. "řekl jsem a zavěsil telefonát... Ach ten Kuroko, tedy dokáže přidělat starosti... Myslím si, že když tam, tak půjdeme, mohl bych více poznat svůj stín... Více,méně za tu dobu jenom vím základní informace, ale vůbec nic o něm nevím... Jo znám kluka, který se jmenuje Kuroko Tetsuya, je mu 16 a je 6 záhadným členem generace zázraků, trpí takzvaně nedostatkem pozornosti a díky tomu je užitečný v týmu.... Jo tohle všechno vím... Jo, jeho narozky to taky vím... Mě by zajímalo, co všechno on ví o mě? Ledakat, že jsem pažravý,Řekl jsem si...prostě toho moc sežeru...

Kuroko:

Po hovoru s Kagami jsem si řekl, že bych se mohl vypsat, proto jsem si sedl ke stolu a začal psát... Více méně jsem jen psal, jak se cítím... Najednou ke mě dovezl Nigou a chtěl se mazlit, a tak jsem si ho posadil na klín a začal jsem se s ním mazlit...
,, a co s tebou, když já budu možná v pátek pryč a mamka bude v práci, co?  To, abych tě vzal se sebou"
,, haf!" odpověděl mi na to, nu což když je to pes...
,, hele nigou rád bych si šel lehnout, můžu? " řekl jsem, vzal ho do rukou a šel jsem si sním lehnout do postele... Zajímalo by mě co dneska dělali na tréninku... Najednou zase začal zvonit telefon a zase mi volal on... Volal mi Ogiwari, ale já jsem s ním mluvit nechtěl. Spíš jsme si nevolali od té doby co Teiko porazilo jeho tým. Prostě jsem to jenom típl místo toho, abych to zvedl a řekl, že s ním mluvit nechci. Co asi po mě potřebuje, že mi volá. Vždyť to byl zrovna on, kdo to ukončil. Ale, že by po takové dlouhé době se chtěl omluvit? Nevím, ale prostě s ním nechci mluvit po tom, co jsem dlouho trpěl na následky toho rozhodu. Ach měl bych na to zapomenout a spíš myslet na Šampionát a na to, jak být Kagamimu co nejblíže...