#80

68 7 0
                                    

Kagami:
Nastal den Kurokova pohřbu. Byl tady celý tým, celá Generace zázraků, byla tady i Alex a Himuro, dokonce tady byl i Takao a Kasamatsu, což mě dost překvapilo. Nakonec došel i Ogiwari. Samozřejmostí bylo, že tady byla jeho vlastní rodina.
Před tím vším, kde mě přišel jeho táta, kterého jsem viděl poprvé. Poděkoval mu, že jsem byl jeho oporou a chránil ho. Musel to být dobrej táta.
,, Sešli jsme se tady, abychom ucitili památku mladému hochovi jménem Kuroko Tetsuya. Tenhle mladík byl dobrosrdečný a miloval Basket nadevše" když řečník měl proslov, tak mi jenom kapali slzy. Alex mi podala kapesník a byla tam celou dobu semnou. Byl jsem úplně mimo, když ho viděl ležet v rakvi. Málem jsem chytl infarkt taky. Každý mě a rodině přál upřímnou soustrast. Stejně jsem tomu nemohl uvěřit, že to takhle skončilo.
Všichni se mě snažili podržet, ale ono to nešlo. Pořád jsem se cítil mizerně. Chtěl bych ho mít zpátky u sebe a políbit ho na jeho sladké rty a obejmout ho, tak aby slyšel, jak moje srdíčko pro něj bije.Dokonce za mnou přišla celá Generace zázraků. A nečekaně na mě promluvil Akashi
,,Kagami, chtěl bych ti říct, aby jsi byl silný. Musí to být těžké, přijít o člověka, který ti byl takhle blízký."
,,To se ti lehko řekne Akashi" odpověděl jsem mu
,,Mohl bych tě o něco poprosit?" Řekl a sedl si naproti mě u stolu
,,O co žadoníš?" Dotázal jsem se ho
,, Prosím, nekonči s Basketem. Rád bych si s tebou  ještě zahrál. Jsi skvělý hráč a soupeř. Myslím, že Kuroko by se přál, aby si hrál dále" když to dořekl, tak jsem ztuhl a nevěděl jsem co říct. Byl jsem zmatený. Lidem ta smrt hodně dává zabrat.
,, Víš, Kuroko mi jednou říkal, že by si přál, aby celá Generace zázraků a já s vámi táhli za jeden tým" dostal jsem nakonec ze sebe
,,Tohle je defakto nemožné. Ale mohli bychom někdy hrál společně. Navíc pokud budeš pokračovat, tak se uvidíme na dalším šampionátu." Řekl mi
,, Nevím co na to mám říkat. Pořád nemůžu uvěřit, že tu můj stín není. Vždycky tu byl, ale teď už není. Chtěl bych ho strašně zpátky Akashi" řekl jsem mezi slzami. Tvář jsem si zakryl dlaněmi. Všimla si toho Alex a přišla mě utěšit. Připadám si strašně trapně. Kuroko prosím vrať se mi....

Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|Kde žijí příběhy. Začni objevovat