Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#10

Kuroko:
Právě mi volal Kagami-kun, a tak jsem o tom říci mámě
,,mami, Kagami-kun volal, že se na mě přijde podívat, bude ti to vadit?" Řekl jsem a drbal jsem se na
,,je to v pohodě. Budeš si mít s kým povídat" řekla s úsměvem při tom co vařila oběd
,,dobře" řekl jsem a šel jsem do obýváku a zapnul jsem si na chvíli televizi. Ani nevím proč jsem si ji zapnul, když jsem ji vůbec nepozoroval. Ikdyž se snažím nebýt tolik zabednění v sobě, tak to prostě nejde.
,,na co koukáš?" Ptala se máma
,,huh?"
,,zase jsi moc přemýšlel co?"
,,a-asi jo" vykoktal jsem

Kagami:

Chvíli jsme se ještě díval do displaye mobilu a bylo pomalu 10 hodin. Povalil jsem se na gauč a se přivřeníma očima jsem hleděl z okna, které bylo naproti. V tu ránu jsem se lekl, protože mi začal zvonit mobil. Rychle jsem to zvedl, a tak jsem nevěděl kdo zrovna volal.
,,a-ano?" Vykoktal jsem na rychlo
,,ahoj broučku, jak se daří?"
,,mami?" Tázavě jsem se zeptal
,,tos mě nepoznal nebo co?" Začala se smát v telefonu ,,tak co?"
,,jo dobrý...."
,,co Kuroko?"
,,už je doma, dneska se za ním půjdu podívat"
,,pozdrav mi ho"
,,jo jo..." už jsem byl otrávený. Ne, že bych nerad slyšel mámu, ale měla prostě takový ty rodičovské kecy. Když jsem ukončil hovor, mobil jsem hodil na stůl, chvíli ještě ležel, když v tom mi zakručelo v břiše. Chytl jsem se za něj a šel se po něčem podívat. Nic tam nebylo, tak jsem bohužel musel jít něco nakoupit. Vzal jsem si peníze a šel směr obchod. Tam jsem nakoupil to nejvíc potřebné. Po cestě jsem se ještě stavil do fast foodu, kde jsem nezapomněl na Kuroka a řekl jsem si, že mu koupím milkshake. Doma jsem ho dal do ledničky a vybalil jsem ostatní věci. Dal jsem si něco na jídlo a všiml jsem si, že ten čas opravdu rychle letí, když ho nevnímáš. Šel jsem se převléc do něčeho vcelku normálního. Z lednice jsem vytáhl milkshake z ledničky a šel jsem normálním tempem. Bylo času dost. Přišel jsem ke jeho domu. Podíval jsem se na jeho barák a šel jsem zavonit. Ve dveřích se objevila jeho matka.
,,Dobrý den, přišel jsem za Kurokem."
,,Ahoj, pojď dál Kagami-kun" řekla s úsměvem
Přišel jsem do vnitř a vyzul se. Jeho matka mi řekla, že je ve obýváku a ať jsu za ním.
,,Zdar Kuroko" řekl jsem a on se na mě podíval.
,,Ahoj Kagami-kun, pojď se posadit"
,,hele přinesl jsem ti milkshake na chuť"
,,děkuji" řekl a já si sedl do křesla vedle něho.
,,tak co....je ti lépe?"
,,jo, je líp. Jsem rád, že jsem z té nemocnici doma. Ale delší dobu budu bez tréninku."
,,to mi je jasný. Ale na šampionát musíme být připravený"
,,neboj, budu připravený" řekl sebejistě
,,dobře... co hlava už nebolí?"
,,ne..."
,,jestli chceš můžeš přijít na trénink se podívat jak se daří"
,,určitě přijdu se podívat. Vzpomínám si jak jsme hráli proti Midorimovi a díky tvým skokům jsi měl chvíli problémy s nohami"
,,to si pamatuji. Ty tvoje střely přes celé hřiště byli úžasné, ale ostatní se je taky musí naučit chytat"
,,pravda.... vlastně všichni se ještě máme co učit"
,,hele kluci nechcete něco?" Ptala se Kurokova máma
,,ne díky mami" řekl a sosal svůj milkshake
,,že ti to chutná" řekla s kývala hlavou

Kuroko:

Máma nám nabízela něco, ale my jsme odmítli. Popíjel jsem svůj milkshake, když máma začala mluvit s Kagami-kun
,, Kagami-kun jak se daří týmu?"
,,no.....na šampionát musíme trénovat a doufám, že Kuroko budu ci nejdříve zpátky, protože ho potřebuji. Za tu dobu jsem na něho zvyklí. Prostě zmizí a najednou se objeví, aby mi nahrál"
Máma se na mě s úsměvem podívala. Jako by mi říkala ,,tak už mu to řekni" ale beze slov.....
,,Kagami-kun, neřekl jsi, že jsi naše eso víš.."
,,ne kuroko....my jsme esa"
,, Kagami-kun hlavně neříkej tvoje motivační slova, protože já a kapitán víme, že ti to nejde"
,,ale snažím se vám pomoct! Snažím se vás nabudit, abychom vyhráli!"
,,my víme co chceš říct, ale nemusíš se vyjádřit"
,,Jde vidět, že vy dva jste opravdu perfektní dvojka" řekla se smíchem máma. Ten výraz Kagamiho stál za to.
,,No když jsme světlo a stín....." řekl Kagami
,,těšíte se na nějaký zápas?" Zeptala se máma
,,no já se těším až si znovu zahraju s Aominem a dám mu nakladačku!" Sebejistě oznámil Kagami
,, Aomine byl předešlé světlo Kuroka, když byl ještě na Taiko?"
,,jo byl...." odpověděl Kagmi
,,já se těším na všechny zápasy"
,,Kuroko tento šampionát se musíme dostat do finále a porazit Rakuzan. Musíš být připravený. Věřím, že co nejdříve se uzdravíš..."
,,neboj se Kagami-kun....budu připravený a budeme ve finále s Akashim...."