Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#11

Kagami:

Byla chvilka ticha. Díval jsem se Kurokovi do očí. Ani jsem nevěděl, že je má tak modré. Sakra! Nad čím to přemýšlím. Okřikl jsem se v hlavě.
,,Kagami-kun, jsi v pohodě?"
,,eee....jo?" Řekl jsem nejistě
,,opravdu se nic neděje? Byl jsi totiž trochu mimo"
,,jen jsem nad něčím přemýšlel. Jsem v pohodě"
Sakra, kdyby uměl Kuroko číst myšlenky, tak jsem v háji! Proč jsem k sakru přemýšlel jaké má oči? Ale všimnul jsem si,že je má po matce, protože ta má taky modré oči, jak jsem si všimnul. Najednou ke mně přišla jeho matka se sklenicí vody...
,,Kagami-kun, aspoň jsem ti přinesla sklenici vody na pití"
,,děkuji" řekl jsem a napil jsem se. Podíval jsem se na Kuroka a byl zase takový zasnění. Jako by byl zase v tom jeho světě se jeho myšlenkami.
,,a Kuroko budeš potom chtít sešity na půjčení? Abys sis totiž mohl opsat zápisy."
,,když mi rekneš co jste brali a na jaké je to straně v učebnici, tak si z toho dokážu udělat výpisky" řekl aniž by se nějak lekl z toho, že vypadal jako by zase byl zamyšlení.
Normálně přestávám chápat. Předtím byl pořád mimo. Potom byla srážka a teď vypadá v pohodě.
,,Hele Kuroko, osobně si myslím, že by jsi měl pořádně odpočinout někde v přírodě nebo tak někde. Možná by se ti líp udravovalo" řekl jsem návrh Kurokovi...
,,pro mě budu odpočinek s vámi nejlepší." Řekl
,,jak to myslíš? Jakože by jsme jeli s tebou?"
,,tak jsem to nemyslel...když budu s vámi na trénincích"
Divně jsem se na něj podíval a řekl si v duchu " k sakru co s ním je špatně? Byl vždycky takový uvnitř?" Čas utekl rychle a já jsem už šel domů
,,tak zatím Kuroko, dneska si už odpočin a zítra se přijď podívat na trénink. Trenérka tě určitě ráda uvidí."
,,dobře Kagami-kun, tak zítra...." řekl, podíval jsem se naposled na něj a šel jsem domů. Byl to divní den.