#79

57 7 0
                                    

Riko:
Celý tým smutní. Oficiálně jsme vypadli se šampionátu, protože jsme přišli o toho nejcennějšího hráče a zároveň nejlepšího kamaráda. Jsme teď takový bez života.
Když někdo z Generace zázraků má zápas, tak se jdeme do konce podívat, ale kdo teď porazí Akashiho, když ne my. Všichni nám tehdy věřili a my jsme to spackali. Má vůbec cenu udržovat tenhle tým? Co teď bude dál? Jsem v koncích. Nejhůře to odnáší Kagami, ten byl  jeho nejbližší. Byli To Světlo a stín.
Nejlepší dvojka a Esa našeho týmu. Ale ten stín se teď na nás kouká z vrchu, kde sedí s ostatními. Co když se mu po nás taky stýská jako on na nám? Přeci jen nikoho tam defakto nezná. Ale proč přemýšlím nad takovými blbostmi.

Kagami:
Celé dny nevnímám učitele. Mnohdy do té školy nechodím. Mnohdy už ani na ty tréninky ne. Mám největší chuť skončit s Basketem. Jako by to pro mě už nemělo smysl.
Dneska jsem se tak po škole procházel. Chtěl jsem to vyhnat z hlavy, ale ono to nešlo vůbec. Akorát jsem si to zhoršil. Najednou jsem do někoho narazil.
,, Aomine?" Řekl jsem zmateně
,,Kagami?" Řekl a nechápavě se na mě podíval
,,Co ty tu děláš?" Zeptal jsem se ho nabručeně
,,Na to bych se mohl zeptat i já tebe" odpověděl mi jeho typickým tónem nezájmu
,, Laskavě mě nech být" řekl jsem a chtěl jsem jít, ale on mě zastavil a hluboko se mi podíval do očí.
,, Já vím, co si teď prožíváš, ale já nejsem na tom o moc líp. Lituji, že jsem s ním nestihl rozloučit"
,,A já jsem mu naposledy nestihl říct, že ho miluji" mluvil jsem už vytočeně
,, Vím, že to bolí, ale musíme se s tím naučit žít" řekl a obejmul mě. Začali mi téct slzy a já přestal kontrolovat své emoce. Ovšem nečekal bych od Aomienho, že tohle udělá. Celou dobu jsem si myslel, že je to nečitelný imbecil, ale opak je pravdou.
,, Klídek Bakagami, uklidni se, protože nejsem zvědavý na tvoje emoční výlevy" řekl
Neřekl bych, že tohle mi pomůže a že zrovna od tohodle člověka. Nikdy bych to neřekl, ale stále jsem byl na dně nekonečné černé propasti z které není cesty zpět. Se skloněnou hlavou jsem šel domů opět spát.

Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|Kde žijí příběhy. Začni objevovat