Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#44

Kagami :

Ležel jsem už v posteli a říkal jsem si ať už je víkend. Snad trenérka nebude chtít tréninky i o víkendu nebo mě klepne. Ale chápu, že teď musíme mít tvrdý trénink,aby jsme byli v kondici. Tentokrát ten šampionát vyhrajeme. Nenecháme se znovu potupit. O jeden zasraný koš. Řekl jsem a bouchnul jsem pěstí do zdí. Když jsem pořádně na tu zeď podíval, tak tam byla menší díra, ale když jste se na tu zeď nesoustředili, tak jste nic neviděli. Během další chvíli jsem už byl tuhý. Ale já blbec jsem si zapoměl nastavit budík, takže jsem musel pospíchat ráno a ani snídani jsem nestihl.

Kuroko:

Už jsem seděl ve škole a koukal z okna jestli neuvidím Kagamiho, protože jsem ho po cestě nepotkal a za 10 minut zvoní na hodinu. Do třídy vešel učitel a Kagami tu nebyl. Co když se mu něco stalo? Když se učitel rozhlížel a ptal se, kdo chybí, tak najednou někdo zaklepal a vešel do třídy Kagami, který byl celý udýcháný.
,,Omlouvám se za pozdní příhod, protože jsem zaspal " začal se bleskurychle omlouvat. Hodina probíhala vcelku v klidu. Když byla konečně přestávka, mohl jsem mluvit s Kagamim
,,jak jsem viděl,tak dneska jsi zaspal Kagami-kun "
,, bohužel ano, ale včera jsem si zapoměl nastavit budík "
,,celý ty"
,,jak jako celý já " začal vyšilovat
,,podle mě máš v hlavě jen tři věci spánek,jídlo a basket "
,,a zapoměl jsi na tu čtvrtou " řekl a obrovským úsměvem a já nevinně ukázal prstem na mě
,,správně Kuroko "
,,ale s těma prvníma 3 věcma jsem měl pravdu, že Kagami-kun?"
,,podle čeho usuzuješ?"
,,tak k jídlu jsi měl vždycky dobrý vztah a jídlu nedokážeš říct ne.Když usneš, tak nenávidíš, když tě někdo budí. A tvoje láska k basketu nejde přehlednout, prostě ho miluješ "
,,no dobře, uznávám máš pravdu, ale mám miluji ještě jednu věc " řekl a znovu nahodil ten svůj úsměv a já se musel červenat, protože myslel mě. Tohle bych do něho nikdy neřekl.